Friday, April 28, 2017

45 let terorismu v Evropě (podrobné grafy)

By Simindr, in Společnost on .

The Washington Post přichystal velice názorné grafy ilustrující podrobné statistiky teroristických útoků v Evropě od roku 1970 do roku 2015. Bylo během nich zabito 10 537 osob v 18 803 útocích. Čísla vycházejí z Global Terrorism Database, kterou dává dohromady univerzita v Marylandu. Ročně v průměru tedy zahynulo po celé Evropě včetně Ruska 234 osob, pro srovnání v České republice ročně zahyne při automobilových nehodách 600 – 1600 osob, vyšší počet mrtvých v průměru za rok mívají i všechny letecké nehody na světě (tady se můžete podívat na jejich mapu za posledních 100 let).

Na vizualizacích a grafech je dobře vidět, že největší problémy s teroristickými útoky měly během tohoto období Irsko, Baskicko, Balkán, Kavkaz, Ukrajina a Moskva. Dále je vidět jasný pokles počtu teroristických útoků v západní Evropě (výjimkou jsou velké jednorázové útoky) proti jasnému nárůstu ve východní Evropě.

Zajímavý je i dílčí pohled na Českou republiku, resp. Československo, ale to musíte hledat přímo v databázi, kde jsou jednotlivé události vypsané. Můžete tam jít položku po položce a zkoumat a přemýšlet, co si pamatujete, popřípadě co je zařazeno správně, a jestli něco nechybí. Například útok Olgy Hepnarové evidován není, asi správně, naopak jako nejtragičtější událost je zaznamenán pád letadla JAT 367, při kterém zahynulo 27 osob. Jak uvádí Wikipedie:

Let JAT č. 367, se strojem DC-9 registrace YU-AHT, na pravidelné lince StockholmKodaňZáhřebBělehrad, byl zničen výbuchem nálože minutu a půl poté, co překročil hranice mezi NDR a ČSSRNehoda se odehrála 26. ledna 1972, krátce po západu slunce, letoun se nacházel ve výšce 10 km. LetuškaVesna Vulović se stala v celém světě známou tím, že tuto nehodu přežila. Let bývá poměrně často nesprávně označován číslem 364.

Jako příčinu nehody komise jednoznačně stanovila celkové rozrušení letadla, způsobené explozí nastražené trhaviny. Ráno po nehodě, 27. ledna, zatelefonoval anonymní muž do redakce švédských novin Kvällsposten, vydávaných v Malmö. Špatnou švédštinou prohlásil, že je členem organizace Chorvatského národního odporu, protisrbsky orientované skupiny Ustaša a přihlásil se k bombovému útoku. Nikdy nebyl dopaden. Této skupině je ovšem přičítána i celá řada dalších teroristických akcí, například v dubnu předchozího roku útok na jugoslávské velvyslanectví ve Stockholmu, kdy smrtelně zranila velvyslance Vladimira Roloviće a dva její členové byli za tento čin ve Švédsku odsouzeni. Vulovićová, jako svědkyně, která mohla vidět pachatele, byla z obavy před zavražděním celou dobu pobytu v nemocnici střežena. Po mnoha letech uvedla, že podle jugoslávských sdělovacích prostředků pachatelé zemřeli v průběhu války v Jugoslávii.

Zajímavý pohled v tomto kontextu na symbiózu mezi teroristy a novináři a pozornost, která terorismu média věnují, přináší Technet, k podrobnému čtení lze jenom doporučit.

Přestože teroristické útoky představují jen nepatrný zlomek všech úmrtí ve světě i v Evropě, je jim věnována extrémní pozornost, a to jak politická, tak mediální. To vede ke zkreslené představě pravděpodobnosti teroristického útoku a tím i ke zkreslené představě o reálné nebezpečnosti světa. Co se týče příčin úmrtí, snad každá je pravděpodobnější než organizovaný terorismus.

Média samozřejmě nechtějí teroristům pomáhat, ale jejich reakce na každý teroristický útok je pro organizace typu Islámský stát přesně tím, co potřebují pro zaujetí dalších rekrutů. V době, kdy sociální sítě dávají prostor mainstreamovým i alternativním zdrojům informací a televizní stanice spolu soupeří o každého diváka, se média musejí do značné míry řídit poptávkou publika.