Čím kratší spánek, tím kratší život

By , in Společnost on .

Tentokrát by nemělo jít o další článek ze série „Američtí vědci zjistili“, byť bude řeč o americkém vědci a jeho zjištěních. Matthew Walker je předním americkým neurologem, který se dlouhodobě věnuje spánku. Přesněji studiu spánku ze všech možných úhlů pohledu a o svých zjištěních publikoval knihu Proč spíme: nová zjištění o spánku a snech (Why We Sleep: The New Science of Sleep and Dreams), o níž píše The Guardian. Ta zjištění jsou v dnešní době velkého pracovního vytížení a moderních komunikačních technologií více než aktuální a naléhavá. Už dlouho totiž dochází ke zkracování průměrné doby, kterou věnujeme spánku, což s sebou kromě většího množství strávených zážitků vede k dramatikému zvyšování závažných zdravotních rizik.

Walker tvrdí, že spánková deprivace, tedy nedostatek množství spánku nutného pro regeneraci organismu násobí riziko výskytu rakoviny, infarktu či Alzheimera. Důvodů snižující se doby spánku je více – elektrifikace a světlo během noci, rozvolněné hranice práce, které se posouvají dál do noci, přičemž následný volný čas se posouvá společně s tím na úkor spánku. A na vině je prý také větší míra samoty kompenzovaná kofeinem a alkoholem, které spánku také škodí.

Why, exactly, are we so sleep-deprived? What has happened over the course of the last 75 years? In 1942, less than 8% of the population was trying to survive on six hours or less sleep a night; in 2017, almost one in two people is. The reasons are seemingly obvious. “First, we electrified the night,” Walker says. “Light is a profound degrader of our sleep. Second, there is the issue of work: not only the porous borders between when you start and finish, but longer commuter times, too. No one wants to give up time with their family or entertainment, so they give up sleep instead. And anxiety plays a part. We’re a lonelier, more depressed society. Alcohol and caffeine are more widely available. All these are the enemies of sleep.”

A jak se projevují zmíněná zdravotní rizika? Podle Walkera třeba tak, že lidem nad 45 let, kteří spí méně než 6 hodin denně, hrozí dvojnásobné riziko infarktu či mrtvice, než těm, co spí sedm či osm hodin (mimo jiné kvůli tomu, že pouhá jedna noc při nedostatečném spánku zvyšuje nároky na srdce, a tím pádem i krevní tlak), nedostatek spánku snižuje i fyzický výkon nebo množství spermií u mužů, naopak zvyšuje riziko dopravní nehody (například při pouhých pěti hodinách spánku hrozí více než čtyřikrát větší riziko a při čtyřech hodinách spánku dokonce více než jedenáckrát větší riziko nehody).

Co s tím? Začít vnímat spánek jako každodenní úkol. Posunout začátek aktivní denní doby do pozdějších časů (že například dospívající potřebují větší míru spánku a pozdější začátek školy, už začíná být pravidelně šířená informace, bohužel bez většího společenského dopadu), firmy by měly s mírou spánku svých zaměstnanců také pracovat, protože by se jim to vrátilo v míře jejich produktivity. Přičemž řešení nejsou prášky na spaní, mimo jiné proto, že negativně ovlivňují paměť.

So what can the individual do? First, they should avoid pulling “all-nighters”, at their desks or on the dancefloor. After being awake for 19 hours, you’re as cognitively impaired as someone who is drunk. Second, they should start thinking about sleep as a kind of work, like going to the gym (with the key difference that it is both free and, if you’re me, enjoyable). “People use alarms to wake up,” Walker says. “So why don’t we have a bedtime alarm to tell us we’ve got half an hour, that we should start cycling down?” We should start thinking of midnight more in terms of its original meaning: as the middle of the night. Schools should consider later starts for students; such delays correlate with improved IQs. Companies should think about rewarding sleep. Productivity will rise, and motivation, creativity and even levels of honesty will be improved. Sleep can be measured using tracking devices, and some far-sighted companies in the US already give employees time off if they clock enough of it. Sleeping pills, by the way, are to be avoided. Among other things, they can have a deleterious effect on memory.

Samozřejmě, je už jen a jen na vás, jestli dáte přednost intenzivnějšímu kratšímu životu s klimbajícími víčky, před dlouhým a prospaným v dobré kondici. Ostatně už Sigmund Freud tvrdil: „Vzdáte-li se kouření, pití a milování, nebudete ve skutečnosti žít déle, jen vám to tak bude připadat.“

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Recommended articles