Co všechno se podařilo nové vládě v demisi
V polovině prosince jmenoval prezident Miloš Zeman vládu Andreje Babiše. V polovině ledna tato vláda nezískala důvěru. Od té doby nerušeně vládne v demisi, aniž by bylo jasné, co ji nahradí tak, aby to odpovídalo ústavnímu pořádku. Na toto pondělí jsou naplánovany demonstrace, které souvisejí s počínáním Hnutí ANO, které před pár dny umožnilo svými hlasy poslanci KSČM Zdeňku Ondráčkovi, aby se stal šéfem komise Generální inspekce bezpečnostních služeb. Proto přinášíme rekapitulaci toho, co se této vládě a Hnutí ANO za využití podpory především SPD a KSČM za uvedené období podařilo. Jak je všem známo, dělají to pro lidi a aby se za ně děti nestyděly.
Nové vládě v demisi, která funguje plně v režii hnutí ANO se doposud podařilo:
- nezískat důvěru Poslanecké sněmovny a udržet se na místech v demisi i skoro pět měsíců od termínu řádných parlamentních voleb
- odvolat velkou část klíčových úředníků jiných stran z předchozí doby, část z nich tvrdí, že ke změnám došlo porušením služebního zákona a podávají stížnost k soudu
- podpořit v 1. čtení zákon o zdanění církevních restitucí (podle odborníků je tento zákon protiústavní)
- zvolit šéfem bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD), který aktivně vystupuje proti našim bezpečnostním spojencům v NATO a EU a je také vyznavačem konspiračních teorií (například o vraždících mikrovlnkách)
- zvolit Miroslava Roznera (SPD) do čela komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu. O koncentračním táboře v Letech hovoří jako o neexistujícím pseudokoncentráku a proslul výrokem o zabrušování.
- zvolit Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. Zdeněk Ondráček je znám jako tzv. mlátička z roku 1989, v posledních letech je spojen s pravidelnou podporou ruských aktivit na Ukrajině. Svých činů ve službách totalitního režimu dodnes nelituje.
- dát ultimátum šéfovi Generální inspekce bezpečnostních složek (GIBS) – buď odejde, nebo to bude se skandálem (šéfa GIBS s mandátem na 5 let přitom lze odvolat jen z mimořádně závažných důvodů) – důvodem výzvy k odstoupení byla ztráta důvěry vyslovená premiérem bez důvěry, proti němuž je vedeno trestní stíhání ze strany bezpečnostních složek, které má šéf GIBS kontrolovat.
- zvolit do rady veřejnoprávní České tiskové kanceláře Petra Žantovského, krajně problematickou osobu s nevalným kreditem v mediální sféře, dlouhodobě vystupující proti institucím veřejné služby
- připravit novelu služebního zákona, která výrazně zasahuje do principu, na němž byla původně postavena státní služba – ta by měla být nezávislá na změnách politických garnitur, což snadnější možnost odvolání úředníků na vyšších postech omezuje. Přestože větší otevřenost odborníkům mimo státní správu může být vítaným krokem, u vlády v demisi je otazníkem pravá motivace navrhovaných razantních změn. Se změnou navíc nesouhlasí ani část vlády, ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že kvůli nim může dojít k ohrožení čerpání evropských dotací.
- podpořit zavedení povinných pozemků a dílen do výuky základních škol ve jménu zvýšení počtu učňů, zatímco před volbami se vykreslovaly sny o programování, jazycích, informační gramotnosti a podpoře digitalizace
- zjednodušit jednací řád vlády, nakonec po velké kritice byl přijat v mírnější formě méně omezující vnější vlivy
- začít připravovat zákon o povinném podílu českých potravin v obchodních řetězcích (taková zákonná úprava by nahrávala potravinářské produkci společnosti Agrofert)
- odvolat několik šéfů nemocnic, ve zdravotnictví přitom podnikají firmy ze svěřenského fondu Andreje Babiše
- vyzvat společnost Uber, aby dodržovala zákony, zatímco pražský magistrát pod vedením Hnutí ANO trvale navzdory konkrétním důkazům a upozorněním ignoruje problém s nepoctivými taxikáři, kteří porušují zákony
Čtěte dále:
Politici se přou o „komunistickou mlátičku“. Co má za sebou?
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček se zapsal do historie už před skoro třiceti lety. Tehdy s ním socialistická Československá televize natočila zpravodajský vstup o zásazích pohotovostního pluku během tzv. Palachova týdne v lednu 1989. Ondráček si v něm postěžoval, jak to měl spolu s ostatními příslušníky při zásazích těžké, občané proti nim byli vyzbrojeni například pletacími jehlicemi s očkem. Záběry se objevily dokonce i v seriálu Vyprávěj. A jak připomněl idnes.cz před několika lety, Ondráček se v rozhovoru pro prosincový Mladý svět v roce 1989 přiznal, že obuškem dokázal uhodit i ženu.
0 comments