Monday, September 25, 2017

Hloupost, nebo cynismus? Šéf brexitové kampaně: „Referendum mohla být chyba.“

By Simindr, in Zahraničí on .

Šéf brexitové kampaně Vote Leave Benjamin Cummings v twitterové konverzaci s novinářem Financial Times Davidem Allenem Greenem prohlásil, že referendum o vystoupení z Unie by se mohlo pro Británii ukázat jako chybné rozhodnutí a že k němu nemělo dojít dříve, než se země pokusí o jiné způsoby, jak získat větší pravomoci na EU. Jedná se o pozoruhodné „přiznání“ jednoho z architektů Brexitu, který má na svědomí klíčové marketingové slogany, jimž britská veřejnost podlehla („Take control back, vote leave“ nebo heslo o tom, jak britské zdravotnictví získá 350 milionů liber týdně, protože nepůjdou do rozpočtu EU). Jedná se přesně o toho Cummingse, jehož pozoruhodné podrobné vysvětlení úspěchu brexitové kampaně jsme vám přinesli  v článku Jak vyhrát Brexit (podrobný návod).

Twitterovou Allenovu výměnu s Cummingsem sám novinář zaznamenal na svém blogu Jack of Kent. Jedná se o zajímavý pohled na způsob přemýšlení této netradiční osobnosti. Cummings podle všeho dokáže přemýšlet velice exaktně až strojově a bylo by zajímavé zjistit, do jaké míry se s děním vypořádává jeho svědomí, pokud nějaké má. Cummings v dalším tweetu označuje Brexit za nezbytnost, která však sama o sobě nestačí, resp. nezaručuje, jestli se ve výsledku ukáže jako dobré, nebo špatné rozhodnutí. Podle všeho Cumming vnímá Brexit jen jako jednu ze součástí nutné transofrmace britských insitutucí jako takových, která je zároveň mnohem důležitější než Brexit samotný. Zároveň velice negativně (jako frašku) hodnotí dosavadní jednání britské vlády, která mohou vést až k debaklu celého vyjednávání.

Potvrzuje se, jak se otázkou referenda stal extrémně nepředvídatelný a komplexní problém s množstvím rizik a nejistot, již přesahují schopnosti těch, kteří celý proces uvedli do pohybu. Nejasná pozice britské vlády, předčasné volby a ztracená konzervativní většina v parlamentu, nová křehká vláda, absence jakékoliv strategie vyjednávání a otřesená pozice premiérky Mayové dávají tušit, že Británii nečekají jednoduché časy. Jak jsem psal před rokem v článku Vítězství jako nejvelkolepější prohra, s Brexitem doopravdy nikdo nepočítal a nikdo na něj nebyl pořádně připraven.

Jak výstižně shrnuje Yiannis Kitromilides z Cambridgské univerzity na SocialEurope.eu: „nikdo, včetně Britů samotných, netuší, co Britové od Brexitu chtějí“.

The referendum was not only unnecessary and self-serving, but also badly executed. There were at least two very serious short-comings. First, the idea that a national decision of such momentous significance could be settled by a simple majority vote. Significant constitutional changes must surely require majorities much greater than one! Second, the expectation that a simple ‘remain’ or ‘leave’ question on the ballot paper was sufficient to provide clear guidance. Article 50 of the Lisbon treaty was hardly mentioned during the referendum campaign, nor was there any serious debate of its many complex legal and political implications. A ‘negotiated exit’ under article 50 means that in principle the UK can ‘leave’ the EU in a ‘soft’, ‘hard’ or even in a ‘cliff-edge’ manner whereby it simply walks away without any exit settlement. All these are possible ways of ‘leaving’ the EU with radically different consequences, but they were not on the ballot paper on June 23, 2016.

It seems that the UK, having had an unnecessary referendum that produced a result now subject to conflicting interpretations, is now in a Bunuel-like nightmarish state of wanting to ‘leave’ but unable to decide when, how or even whether. Nobody, including the British, appears to know these days what the British want from Brexit.

Což potvrzuje analýza Finacial Times podle níž se pro Brexit jako kritická může ukázat pozice britské vlády a premiérky Mayové, u nichž se objevují takové charakteristiky jako “There is no plan, no strategy, no direction.”

Skepsi k odluce mohou prohlubovat nejen lepšící se zprávy o růstu evropské ekonomiky, ale také schopnost Evropské unie lépe koordinovat své zájmy podobně, jako se to podařilo při dohodě o zóně volného obchodu mezi EU a Japonskem. Na paradoxní pozici Británie upozornily Financial Times. Zatímco Brexit byl mimo jiné prezentován jako možnost pro Británii dostat se na nové trhy (protože si dojedná bilaterální dohody snadněji než v rámci EU), teď jsou Britové na druhé koleji, protože EU se s Japonskem podařil významný vyjednávací úspěch.

The EU-Japan deal not only contrasts with Brexiters’ arguments that the best way to reach new markets was to break with the bloc; it could also have big implications for the Japanese car industry’s politically sensitive investment decisions. Furthermore, it may yet influence the continuing debate within and beyond the British government over whether to remain in the EU’s customs union on a transitional basis or even longer.

The EU-Japan deal not only contrasts with Brexiters’ arguments that the best way to reach new markets was to break with the bloc; it could also have big implications for the Japanese car industry’s politically sensitive investment decisions. Furthermore, it may yet influence the continuing debate within and beyond the British government over whether to remain in the EU’s customs union on a transitional basis or even longer. “Under such a scenario, we can easily assume that the Japanese investments currently going to the UK would flow to the single market or Turkey instead.”

Některé úvahy jdou tak daleko, že nad Brexitem lámou hůl a doufají, že k němu nedojde. Hospodářské noviny takto citovaly finančníka George Sorose, jenž se však jako globální investor a podnikatel nedá označit za nezainteresovaného komentátora a jistě v setrvání Británie v EU vidí přínos i ze subjektivního úhlu pohledu. Ovšem ze světa globálních financí není sám. Jak přibližují The New York Times, londýnské City se obává ztráty vlivu ve prospěch evropských finančních center.

The report from Britain’s most powerful financial lobby group said continental Europe might eventually become the preferred destination for banks, insurers and asset managers as they relocate business there to retain access to the EU single market. (…) Britain’s finance industry could lose up to 38 billion pounds in revenue in a so-called „hard Brexit“ that would restrict its access to the EU single market, according to some estimates.

 

Čtěte dále:

Jak vyhrát Brexit kampaň: podrobný návod

Brexit – největší rána pro britskou suverenitu

Vítězství jako nejvelkolepější prohra

7 nejlepších článků New York Times na téma Brexit, vybraných rok po Brexitu