Jak vznikal návrh na prolomení mlčenlivosti advokátů? Pirátům ho přichystalo ministerstvo financí.

By , in Česko on . Tagged width:

Na první pohled je to návrh opozičního poslance. Detailní pohled ale ukazuje, že normu připravovalo ministerstvo financí, poslanec ji jen upravil, a pak načetl jako vlastní. Případ pozměňovacího návrhu, který vzbudil v posledních dnech rozruch, ukazuje, jak v Česku vznikají některé zákony.

O kterém návrhu je řeč? O tom, který před dvěma týdny představitel místopředseda Pirátů Jakub Michálek. Týká se novely zákona č. 280/2009 Sb., o daňovém řádu, kterou přichystalo ministerstvo financí. Několik poslanců včetně Michálka k němu načetlo několik pozměňovacích návrhů. Tento týden zákon prošel dalším výborem, jak napsaly Hospodářské noviny.

Stav projednávání ve Sněmovně můžete sledovat zde.

V případě návrhu Jakuba Michálka je kromě vyvolaného pozdvižení z hlediska jeho obsahu zajímavý ještě jeden aspekt. Přestože je pod ním podepsaný jen místopředseda Pirátů, z vlastností dokumentu, který politik předložil do Sněmovny, totiž vyplývá, že návrh vznikl na ministerstvu financí.

Jak se to mohlo stát?

Michálek pro Noviny.cz řekl, že ho návrh napadl na projednávání Ústavně právního výboru. Začal o něm nahlas mluvit a zástupcům ministerstva financí se to líbilo.

“Po jednání výboru za mnou přišla paní ministryně a řekla mi, že s tím souhlasí,” říká Michálek.

Další postup byl poměrně rychlý. Michálek se podle svých slov dohodl s ministerstvem, aby mu verze pozměňovacího návrhu samo připravilo.

“Já jsem řekl, jak bych si to asi představoval, a oni mi připravili tři varianty. Jedna varianta byla koncipovaná na výši daňového úniku, čili na nesplnění daňové povinnosti. Druhá byla koncipovaná na výši obchodu. A třetí, velmi vágní, tam bylo jen napsáno, že z důvodu veřejného zájmu je nutné ty údaje poskytovat, nebo něco takového,” vysvětluje Michálek.

“Já jsem vybral tu nejpřísnější variantu. Částku, kterou ministerstvo nenavrhlo, jsem stanovil, protože jsem právník, tak, aby to odpovídalo zločinu krácení daně od 500 tisíc korun a výš. Finální verze je tedy moje,” dodává s tím, že si ještě sepsal důvodovou zprávu a poslal vše do Sněmovny.

V návrhu navíc podle svých slov jasně uvedl, že vše bylo konzultováno s ministerstvem. “Nevidím v tom problém. Chtěl jsem to mít prostě jen legislativně správně. Je to obvyklý postup,” hájí se Michálek.

Samotné ministerstvo tvrdí, že podobnou spolupráci nabízí všem poslancům i senátorům.

“Nabízíme to všem, kteří potřebují pomoc s formulací normativního textu pozměňovacího návrhu tak, aby se předešlo legislativním nepřesnostem,” napsalo ministerstvo serveru Noviny.cz na dotaz.

Mluvčí ministerstva zároveň odmítl, že by úřad byl iniciátorem jakéhokoli pozměňovacího návrhu k daňovému řádu.

“Poskytli jsme mu konzultace a rady týkající se legislativní formulace,” uvádí se v prohlášení ministerstva. “Pan poslanec některá naše legislativně technická upřesnění jeho návrhu přijal. Zajímalo ho především srovnání se zahraničím, tj. zda ze strany ostatních členských států došlo k vyloučení možnosti získávat informace pro vnitrostátní správu daní v případě advokátů a dalších obdobných profesí,” dodalo ministerstvo.

Poslanec Michálek opakuje, že jde o běžný postup. Jiní poslanci, případně politici, kteří znají chod ministerstev to tak ale nevidí.

“Není to běžné. Pokud se to už dělalo, tak to fungovalo ve vztahu ministerstvo a koaliční poslanec. S opozičními poslanci se tohle neřešilo. Nehledě na to, že každý poslanec má náhrady na to, aby si zaplatil konzultace a posudky od nezávislých odborníků,” tvrdí někdejší ministr spravedlnosti a současný šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle něj navíc zákon prolamuje ochranu klientů advokátů.

Stejně mluví i současný poslanec a předseda hnuti Starostové a nezávislí Petr Gazdík:

„Taková praxe je běžná v případě, že příslušné ministerstvo připravuje nějaké podklady pro poslance vládní strany. Podívejte se třeba na některé zákony, které podávali poslanci za hnutí ANO, když ministerstvo financí vedl Andrej Babiš. Tam se to stávalo. Rozhodně ale není běžné, aby nějaké ministerstvo přichystalo nějaký pozměňovací návrh pro opozičního poslance.“

I on zdůrazňuje, že všichni poslanci dostávají vedle platu i náhrady, aby si mohli najmout někoho na zpracování odborných návrhů a posudků. Částka, kterou poslanci na tyto účely čerpat, se pohybuje za rok kolem 170 tisíc korun.

„Já se teda toho Jakubovo pozměňováku taky bojím…“

Pro dokreslení toho, jak celá daňová novela (a vlastně i kontroverzní pozměňovací návrh) vznikala, je ale ještě nutné vrátit se dál do minulosti.

Novelu začalo ministerstvo připravovat ještě za vlády Bohuslava Sobotky. V kostce se jedná o to, že Evropská komise požádala Českou republiku, aby do své legislativy implementovala několik změn, které by pomohly v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

“Na základě interních odhadů správců daně a i výše uvedených mezinárodních studií predikuje Ministerstvo financí, že celkové roční úniky na všech daních se v České republice pohybují okolo částky 100 mld.,” píše ministerstvo v důvodové zprávě k aktuálně navržené verzi.

Základním kamenem požadavku EK bylo, aby ČR začala poskytovat zahraničním úřadům některé informace, která by jim v boji proti daňovým únikům pomohly. Ministerstvo se ale rozhodlo normu posunout ještě dál a zvažovalo, aby se k těmto údajům dostaly i čeští úředníci, kontroloři a případně i policisté. Po kritice odborníků ale od toho ministerstvo nakonec ustoupilo. Nesouhlasné reakce najdete od Komory daňových poradců nebo od České advokátní komory (ČAK) najdete v odkazech.

Sobotkova vláda ale novelu nestihla odsouhlasit, stalo se tak až letos v lednu. V návrhu se oproti tomu předchozímu objevila už nová část, kterou MF shrnuje slovy:

“Předložený návrh zákona odpovídá rozsahu Směrnice DAC 5. Nad její rámec jde pouze v otázce účelu využití předmětných údajů, neboť jej neomezuje pouze na provádění mezinárodní spolupráce při správě daní, ale předpokládá možnost získání a využití údajů též v rámci tuzemské správy daní. Bude tak zvlášť posílen boj proti daňovým únikům.”Tisková zpráva od MF je zde.

Na návrh okamžitě zareagovala ČAK. Podle ní

“schválená novela v podstatě ukládá povinnost advokátům poskytnout prostřednictvím české daňové správy zahraniční daňové správě údaje o svých klientech, které by české finanční správě nikdy poskytnut nemusel, a dokonce ani nesměl. Rozsah mezinárodní spolupráce při správě daní není nijak věcně omezen.” Celá reakce ČAK zde.

Spor se týkal ale dál jen předávání údajů do zahraničí. Varianta, že by se k datům od advokátů nebo auditorů dostala i česká daňová správa, se nakonec ve vládním návrhu neobjevila.

Dokument posléze doputoval do Sněmovny, kde prošel prvním čtením a dostal se na stůl jednotlivým výborům. Několik pozměňovacích návrhů podali poslanci Ústavně právního výboru. Mezi nimi i místopředseda Pirátů a šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ten se rozhodl jít se svým návrhem ještě dál. Hospodářské noviny začátkem března napsaly, že se Michálek chce “pro vnitrostátní účely prolomit i mlčenlivost advokátů, daňových poradců nebo auditorů.”

„Dochází k paradoxní situaci, že advokáti a další vyjmenované profese musí poskytovat informace pro účely ochrany zahraničních daní, ale nemusí je poskytovat pro účely vnitrostátní správy daní, a to ani v kvalifikovaných případech daňových zločinů,“ tvrdí Michálek ve svém pozměňovacím návrhu.

Proti návrhu se okamžitě opět postavila ČAK, ozvaly se ale i další odborné instituce, znovu třeba Komora daňových poradců. Reakce jsme popsali na sesterském webu Podnikatel.cz.

Nevoli vyvolal Michálkův návrh i mezi členy Pirátské strany.

“Já se teda toho Jakubovo pozměňováku taky bojím…..mám firmu a snadno se muže stát ( po tom co MF předvádí v poslední době ), že jestli to projde, může to znamenat, že přijde berňák, řekne, že si myslí, že moje firma podvádí a proto její advokát a daňový poradce bude muset vydat všechny dokumenty, které se firmy týkají? …to mi nepřijde úplně OK. Zvlášť v situaci, kdy GFŘ sází jeden zajišťovací příkaz za druhým,” napsal na fóru pirátský poslanec Lukáš Kolařík. Všechny příspěvky z fóra najdete zde.

Michálek ale tvrdí, že jde jen o nepochopení toho, co navrhuje. Pro Pirátské listy zároveň sepsal seznam „lží advokáta Tomáše Sokola“, který se k jeho návrhu vyjadřoval. Tvrdě mu oponuje jiný advokát Aleš Rozehnal v textu Pirát Michálek se plete. Prolomení advokátního tajemství by otevřelo Pandořinu skříňku.

Novela s pozměňovacími návrhy nyní míří do třetího závěrečného čtení. Hlasovat by se o ní definitivně mělo zřejmě příští týden.

Dovětek

V případě novely je ale zajímavý i pozměňovací návrh, který přednesl Marek Benda z ODS. I u něj lze z vlastností dokumentu zjistit, kde vznikl. Konkrétně to bylo na počítači s programem registrovaným u Komerční banky. Benda redakci Noviny.cz řekl, že netuší, na jakém počítači text vznikl.

“Já jsem řekl, jak bych si to asi představoval, a oni mi připravili tři varianty. Jedna varianta byla koncipovaná na výši daňového úniku, čili na nesplnění daňové povinnosti. Druhá byla koncipovaná na výši obchodu. A třetí, velmi vágní, tam bylo jen napsáno, že z důvodu veřejného zájmu je nutné ty údaje poskytovat, nebo něco takového,” vysvětluje Michálek.

“Já jsem vybral tu nejpřísnější variantu. Částku, kterou ministerstvo nenavrhlo, jsem stanovil, protože jsem právník, tak, aby to odpovídalo zločinu krácení daně od 500 tisíc korun a výš. Finální verze je tedy moje,” dodává s tím, že si ještě sepsal důvodovou zprávu a poslal vše do Sněmovny.

V návrhu navíc podle svých slov jasně uvedl, že vše bylo konzultováno s ministerstvem. “Nevidím v tom problém. Chtěl jsem to mít prostě jen legislativně správně. Je to obvyklý postup,” hájí se Michálek.

0

To, jak vznikají v Česku některé zákony, mimochodem kritizovala v minulosti opakovaně i BIS. Ta výtka se sice nejspíš netýká Michálkova návrhu, přesto je dobré ji zmínit.

“Já jsem řekl, jak bych si to asi představoval, a oni mi připravili tři varianty. Jedna varianta byla koncipovaná na výši daňového úniku, čili na nesplnění daňové povinnosti. Druhá byla koncipovaná na výši obchodu. A třetí, velmi vágní, tam bylo jen napsáno, že z důvodu veřejného zájmu je nutné ty údaje poskytovat, nebo něco takového,” vysvětluje Michálek.

“Já jsem vybral tu nejpřísnější variantu. Částku, kterou ministerstvo nenavrhlo, jsem stanovil, protože jsem právník, tak, aby to odpovídalo zločinu krácení daně od 500 tisíc korun a výš. Finální verze je tedy moje,” dodává s tím, že si ještě sepsal důvodovou zprávu a poslal vše do Sněmovny.

V návrhu navíc podle svých slov jasně uvedl, že vše bylo konzultováno s ministerstvem. “Nevidím v tom problém. Chtěl jsem to mít prostě jen legislativně správně. Je to obvyklý postup,” hájí se Michálek.

1

A ve zprávě za rok 2016 (poslední zveřejněná) BIS píše:

“Já jsem řekl, jak bych si to asi představoval, a oni mi připravili tři varianty. Jedna varianta byla koncipovaná na výši daňového úniku, čili na nesplnění daňové povinnosti. Druhá byla koncipovaná na výši obchodu. A třetí, velmi vágní, tam bylo jen napsáno, že z důvodu veřejného zájmu je nutné ty údaje poskytovat, nebo něco takového,” vysvětluje Michálek.

“Já jsem vybral tu nejpřísnější variantu. Částku, kterou ministerstvo nenavrhlo, jsem stanovil, protože jsem právník, tak, aby to odpovídalo zločinu krácení daně od 500 tisíc korun a výš. Finální verze je tedy moje,” dodává s tím, že si ještě sepsal důvodovou zprávu a poslal vše do Sněmovny.

V návrhu navíc podle svých slov jasně uvedl, že vše bylo konzultováno s ministerstvem. “Nevidím v tom problém. Chtěl jsem to mít prostě jen legislativně správně. Je to obvyklý postup,” hájí se Michálek.

2

Text vznikal ve spolupráci s Danielem Morávkem ze serveru Podnikatel.cz.