Komerční firmy běžně inzerují na dezinformačních webech

By , in Česko Média Společnost on .

Nedávná kauza kolem rozhodnutí Seznamu regulovat partnerskou síť reklamního systému Sklik odstartovala novou vlnu diskuse o vhodnosti spojení komerčních značek s problematickým obsahem (pro více informací čtěte článek Cenzura, byznys, Seznam, Hrad a dobré jméno). Tentokrát jsou úvahy i argumenty o něco dál než jen v osobních pocitech a zkušenostech s konkrétními weby a projekty.

Nadace Open Society Fund přinesla analýzu mapující českou a slovenskou scénu dezinformačních webů, jejichž počet převyšuje 120. Dezinformační web je podle analýzy definován takto:

Dezinformační weby šíří nepravdivé informace, které mají vyvolat nedůvěru v domácí a mezinárodní demokratické instituce a šířit strach z neexistujících nebo zveličených hrozeb. Tyto servery využívají manipulativní techniky, neověřují informace, často tají autory a neuvádějí zdroje. Průzkum veřejného mínění odhaduje, že 20-30 % občanů má mylné informace o důležitých faktech mezinárodního dění. Falešné informace považuje za nebezpečí i Bezpečnostní strategie ČR.

Analýza se zabývá tím, do jaké míry jsou tyto weby financovány z reklamy, a kdo na nich inzeruje.

Ve zkoumaném vzorku 122 českých a slovenských webů jich 64 % zobrazuje v současnosti reklamy a tedy prodává reklamní prostor. Některé stránky prodávají reklamu přímo, bez zprostředkovatele, většina z nich je ale zapojena do světové nebo lokální reklamní sítě. (…) Z dostupných dat nelze odhadnout počty unikátních čtenářů, ale typická návštěvnost webů (medián) je kolem 100 tisíc zhlédnutí měsíčně. Celkově mohou mít tyto stránky z reklamy příjem odhadem 2,3 miliony korun měsíčně, tedy 23,9 až 32,4 miliony korun ročně. Většina zisku ale plyne k několika největším serverům, významnou návštěvnost a příjem má přibližně 10 největších ze vzorku. (…)

Ze známých značek jsme na webech zaznamenali například reklamu firem Alza, ZOOT, FINEP, Unicorn College, Voyo (portál TV Nova), VŠEM, Electroworld nebo AirBank. Reklama se zde zobrazila i státní agentuře Czech Tourism, nebo časopisu Reportér a vydavatelství Economia.

Přičemž je jasné, že si přinejmenším někteří si jistě nejsou vědomi, že se jejich značky a propagace objevuje u obsahu, který může jít přímo proti jejich vlastním hodnotám či pozici. Investují tak do něčeho, co jejich značku poškozuje. Jiní inzerenti si to už uvědomili a veřejně deklarovali (jako například Česká spořitelna nebo Vodafone), že inzerovat u těchto projektů nebudou. Jiní tak činí bez veřejné deklarace a u jiných k tomu dochází na doporučení mediálních agentur, které kromě podobného obsahu filtrují ze svého cílení i stránky s dalším problematickým obsahem jako pornografie nebo šíření nelegálního obsahu (což žádnou celospolečenskou diskusi na rozdíl od „práva dezinformačních webů na inzerci“ nevyvolává).

Českému prostředí může ukázat cestu slovenský příklad. Díky zpočátku individuální aktivitě jedné mediální agentury, která měla zájem na tom, aby se reklama jejích klientů neocitla v nevhodném kontextu, vznikla společenská shoda naprosté většiny trhu. Seznam těchto webů označených v rámci projektu Konspiratori.sk umožňuje komukoliv rozpoznat rizikové projekty a vyhnout se jim inzertním obloukem – za poslední rok to podle provozovatelů využilo 17 tisíc reklamních kampaní, jak zaznělo v rozhovoru pro server Lupa.cz. Dokonce vzniklo i rozšíření do internetového prohlížeče, které vychází ze zmíněného seznamu a v případě, že se dostanete na podobný web, dostane se vám důrazného varování – říkají tomu Bullshit detektor, což je termín možná ještě lépe přibližující obsah těchto webů než definice „konspirační“ nebo „dezinformační“.

V rozhovoru také zaznělo, jakou odezvu vnímají z českého prostředí:

Fungujete na Slovensku, na seznamu je ale celá řada webů s českou doménou. Jaké reakce máte z českého reklamního byznysu? 

Z byznysu jich moc nemáme, spíš z nevládního sektoru, kde víme o několika iniciativách, které se snaží naše zkušenosti přenést do Česka. Trochu mě mrzí, že se u vás zatím nenašel žádný hráč, který by převzal zodpovědnost a něco podobného v Česku rozběhl i s rizikem, že bude čelit nepříjemným reakcím. My bychom bratrům Čechům rádi s otevřenou náručí pomohli. Dává myslím smysl mít pro český a slovenský trh jeden seznam a třeba i jednu komisi, která by se mohla rozšířit o české členy. Jsme ochotní dát k dispozici naše know-how, náš script, všechno, co bude potřeba. Stačilo by, kdyby se toho chytla nějaká asociace mediálních, digitálních nebo komunikačních agentur, nebo kdyby se seskupilo několik hráčů na trhu. Budeme velmi rádi, kdyby se to v Česku chytilo.

Doporučit ke sledování lze i rozhovor na DVTV s Jánem Urbančíkem z agentury NetSuccess, který stál u zrodu celého projektu.

 

Čtěte dále:

Cenzura, byznys, Seznam, Hrad a dobré jméno

Překvapivé rozhodnutí společnosti Seznam.cz ukončit spolupráci s dezinformačními weby prostřednictvím reklamní sítě Sklik bylo po krátkém vzedmutí společenské diskuse následováno ještě překvapivějším rozhodnutím Seznam.cz neukončovat spolupráci s dezinformačními weby prostřednictvím reklamní sítě Sklik. Obě stanoviska, k nimž došlo v řádu dnů, vyvolala řadu komentářů a stala se záminkou pro profilaci politických či ideologických postojů, přičemž bylo nesmírně zajímavé sledovat, kdo a proč se na jakou stranu staví.

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Recommended articles