Prezident Zeman: slova a činy – Rok třetí

By , in Česko on . Tagged width: ,

Přinášíme další díl seriálu bilancujího prezidentské období Miloše Zemana. Po úvodním dílu zaznamenávajícím to nejdůležitější z volební kampaně a zvolení prezidentem, po Roce prvním, který se vryl do paměti nejen virózou u korunovačních klenotů, zvoláním Alláhu akbar! a žalostným propadákem strany Zemanových přívrženců ve sněmovních volbách, po Roce druhém, kdy mimo jiné zaznělo „bablbam“ i „pasy“, kdy prezident jel na Rhodos za svými ruskými přáteli a do Číny, kde se učil, jak stabilizovat společnost, tu máme Rok třetí, rok 2015, ve kterém… ale to už si přečtěte sami. 

 

Teprve s příchodem nového roku 2015 se prý prezident republiky dozvídá, že jeho kancléř Mynář dodal NBÚ podstatnou část dokladů požadovaných k bezpečnostní prověrce až koncem roku předchozího, 2014, tedy celý rok poté, co o prověrku požádal, čímž celý proces prověřování zdržel. Prezident, který kancléři dal v říjnu 2013 na podání žádosti o prověrku poslední dva dny – jinak

„přestane být kancléřem“

o nepodání prý dodnes nevěděl a prý zuří.

Kancelář prezidenta mění náčelníka Vojenské kanceláře.

Hradem slibovaná návštěva hlav USA, Ruska, Británie a Francie v Praze a Terezíně se jaksi nekoná. Na lednovou vzpomínkovou konferenci k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi za prezidentem Milošem Zemanem přijíždí z desítek pozvaných státníků pouze slovenský prezident Kiska a předseda Evropského parlamentu Schulz (mezi hosty je zato i ruský podnikatel Jakunin, exdůstojník KGB, spolupracovník Vladimira Putina a pořadatel rhodoské konference Dialog civilizací, jenž je od anexe ukrajinského Krymu na sankčním seznamu USA; kde se na Hradě jinak poměrně častý host vzal, prý nikdo netuší. Prezidentův mluvčí tvrdí, že „seznam hostů konference je zcela v gesci jejích organizátorů.“). Světoví státníci tedy nepřijeli, ale Miloš Zeman i tak dokáže situaci přebít tak, aby na to všichni rychle zapomněli: ve vzpomínce na osvobozené a oběti holokaustu totiž prohlásí, že

„jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem ‘Hitler je gentleman‘.

A sám coby někdo, kdo o Hitlerovi opakovaně mluví, se diví,

„co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením“.

(Pak ještě zavelí k útoku na Islámský stát, který přirovná k nacistickému Německu, a prognózuje, že jinak nám od něj hrozí

superholokaust, jehož oběťmi budou stovky milionů lidí.“)

Začíná hledání Peroutkova článku. Nikdo ho ale nemůže najít, historici dokonce tvrdí, že Peroutka, uznávaný novinář a odpůrce nacismu vězněný v koncentračním táboře, nikdy nic takového nenapsal.

Ve videorozhovoru pro bulvární Blesk se prezident opět vyjadřuje ke kauze Kajínek s tím, že znovu naléhal na ministryni spravedlnosti, že by bylo vhodné obnovit soudní řízení. Soud podle něj může doživotně odsouzeného muže očistit, zatímco

„případná milost by ho podezření nezbavila“.

Na únorové besedě s občany Trutnova se vrací ke svému výroku o Peroutkovi. Je přesvědčen, že se mu podaří článek objevit.

„Dokonce, protože mám fotografickou paměť, vím, že ten článek je na levé straně v dolní polovině.“

 

Koncem měsíce přijímá na Pražském hradě vinaře a s pozdviženou sklenicí zvolá přípitek – a další svůj prezidentský termín –

„smrt abstinentům a vegetariánům.“

Udělá to den po – na české poměry mimořádně velké – tragédii v restauraci v Uherském Brodě, kde muž zastřelil 8 lidí. Podle místopředsedy Sněmovny Gazdíka „mluvit o smrti v takovéto ironii, den po takové tragédii, k jaké došlo v Uherském Brodě, je hlavy státu naprosto nedůstojné.“ Mluvčí Ovčáček k tomu ale řekne, že šlo o narážku na abstinenta Hitlera. (Co na něm ty intelektuály stále tak fascinuje?)

Rok po začátku okupace ukrajinského poloostrova Krym a rozpoutání konfliktu na východní Ukrajině přiznává ruský prezident Putin nasazení ruských vojáků, ačkoliv český prezident tvrdí, že mu ministr zahraničí Lavrov řekl, že tam žádní nejsou. Putin říká, že přikázal „ministerstvu obrany – proč to skrývat – aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin k identitě neoznačených vojáků, pro které se vžilo označení zelení mužíčci. Dále Putin rozkázal rozmístit na poloostrově zbraně armádního systému pobřežní ochrany Bastion „tak, aby byly vidět z kosmu.“ Tak snad už to bude vidět jasněji i z Prahy.

Tam na Univerzitě Karlově Zemanův mluvčí Ovčáček prozrazuje studentům žurnalistiky, že si s prezidentem každovečerně při společném dýchánku u zpráv České televize vyměňují názory. Všechno, co Ovčáček říká, s hlavou státu předem konzultuje. Nemůže hovořit sám za sebe.

Peroutkova vnučka podává žalobu na Českou republiku, v níž se domáhá omluvy za výrok prezidenta republiky.

Ten je přijat ve Vatikánu papežem a dopouští se jednoho ze svých diplomatických faux pas, když mu představuje svého protokoláře Forejta jako

„nejdůležitějšího, hluboce věřícího člověka a, doufám, že budoucího velvyslance ve Vatikánu“.

Udělat něco takového před tím, než druhá strana návrhem vyjádří souhlas, je ale v diplomacii považováno za neslušné. Vlomením se do dveří se tyto pro Forejta spíš zavřely.

Ve středočeských Milovicích vyhlášený kuřák lidem tvrdí, že

„plíce mám naprosto čisté, právě proto, že kouřím. Nedávno jsem byl na rentgenu a tam se mě ptali, jestli jsem nekuřák.“ A vtipkuje i o svém sexuálním zdraví v tom smyslu, že „pokud se zdraví měří kvalitou prostaty, tak jsem naprosto zdráv.“ Protožeprostatu mám jako panic.“

To jsme potřebovali slyšet.

Letos se sice Miloši Zemanovi summit světových státníků v Praze nepovedl, ale příští rok plánuje na Hradčanech uspořádat jiné velké oslavy. V květnu 2016 totiž uplyne 700 let od narození císaře Karla IV. Hrad rozesílá pozvánky vládnoucím šlechtickým rodům v celé Evropě. Přijede například monacký kníže Albert II., pozvání přijal španělský král Felipe VI., lucemburský velkovévoda Henri a další, říká prezident Zeman.

Umírá bývalý premiér, Zemanův nejprve spojenec, kterého stvořil, a potom nepřítel, který ho zradil, Stanislav Gross. Zeman mu na pohřeb nejde a neposílá místo sebe ani věnec.

„Já posílám věnce na pohřby těch, kterých si vážím. A je pravda, že Stanislava Grosse jsem si přestal vážit,“

vysvětluje 3. května 2015 v Blesku.

A tamtéž Miloš Zeman ve věci Peroutkova údajného článku sděluje, že se nemá

„za co omlouvat, ale usiluji o to, aby se ten článek našel. Pokud ho Jiří Ovčáček nenajde do 30. června, tak z vlastní kapsy vypíšu cenu pro toho, kdo ten článek objeví, protože vím na 100 procent, že existuje, protože jsem ho na vlastní oči četl. Bude to částka dostatečná na to, aby motivovala archivní badatele, aby ten článek našli.“

Pak už odlétá do Moskvy, kde se slovenským premiérem a kyperským prezidentem jako jediní státníci z EU účastní oslav 70. výročí vítězství ve válce. (Nikoliv 2. světové 1939-1945, ale Velké vlastenecké 1941-1945, jak je v Rusku nazýván konflikt propuknuvší až poté, co Moskva se svým smluvním spojencem, Adolfem Hitlerem (sic), první 2 roky 2. světové války spolupracovala na rozdělení Evropy, než jím byla sama napadena.) Mluvčí Ovčáček se snaží domácí kritiku účasti prezidenta ČR vyvrátit tím, že samotné přehlídky ruské vojenské síly na Rudém náměstí se neúčastní a sleduje ji jen v televizi v hotelovém pokoji, což dokládá fotografií zapnutého televizoru v místnosti, ve které není vůbec nikdo vidět. V Kremlu se pak Zeman setkává s prezidentem Putinem. Jednání se koná ve formátu 1+2, to znamená, že s každým s prezidentů jsou přítomni jen dva další lidé. Po Zemanově boku sedí kromě kancléře Mynáře jako soukromá osoba jednatel české pobočky ruského Lukoilu a neformální poradce Nejedlý, a to na úkor českého velvyslance v Rusku, což je u takové události krajně nezvyklé.

Po návratu z Ruska, při povídání s personálem jesenické nemocnice o stavu jejího managementu, dává hlava státu k dobru svůj oblíbený citát o tom, že

„soudruh Josif Vissarionovič Stalin kdysi řekl ‘Kádry rešajut vsjo‘,“ (ze Stalinova projevu z roku 1935, neboli: rozhodující jsou kádry – skupiny prověřených pracovníků politicky a odborně přijatelných pro vládnoucí stranu v totalitním režimu), „tak ty kádry nechal postřílet.“

Fascinován Stalinovým citátem ho ten samý den opakuje znovu na setkání s obyvateli Jeseníka.

Stále si přeje přijetí eura místo koruny, a to co nejdříve – ideálně v roce 2018. V názoru se shoduje s premiérem Sobotkou, naopak je v rozporu s názorem ministra financí a šéfa ANO Babiše.

V červnu už se prezident ve věci Peroutka omlouvá, ovšem jen

„za to, že jsem tento článek nenašel.“

Z Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky opět odchází zástupce ředitele (za prezidentů Havla a Klause ředitel) Miroslav Sklenář. Údajně pro trvalé neshody s ředitelem Forejtem. Při jeho příchodu před pouhým rokem se spekulovalo, že má Forejta nahradit.

Během shromáždění na náměstí v Havlíčkově Brodě na Miloše Zemana volá jedna z přihlížejících „Hanba! Ostuda!“ Policie ji zatýká a odváží na služebnu. Jako by to nestačilo, prezident republiky se poté do ženy pustí na tiskové konferenci a tvrdí, že podle informací od vysočinského hejtmana Běhounka se žena rozvádí, a pokračuje ještě dál:

„Dokáži pochopit její lidskou situaci. Když se člověk rozvádí, tak si potřebuje najít nějaký odvodní kanál agrese. Kdybych to řekl tvrději, v každém městě se vyskytuje minimálně jeden obecní blázen.

Hejtman na pozdější žádost Lidových novin o potvrzení řečených faktů odpoví, „o té paní nevím nic a nic jsem k této věci neříkal.“ Paní se nerozvádí. „Nerozvádím se, není to pravda, prezident v televizi zkrátka lhal,“ říká paní Respektu. Za přestupek při Zemanově vystoupení na náměstí dostává od policie pokutu 200 korun.

Na začátku prázdnin je prezident tradičně na své chatě na Vysočině a mimo jiné opět brázdí vody místního rybníka vleže ve svém nafukovacím člunu.

2. srpna znovu říká, že milost vězni Kajínkovi udělit nehodlá.

Právníci prezidentské kanceláře a vnučky novináře Peroutky se nedohodnou na mimosoudním vyrovnání a kauza prezidentova výroku tak jde k soudu.

Na začátku září 2015 je Zeman podruhé v Číně, tentokrát aby se zúčastnil i tamních oslav konce 2. světové války. Ze západních hlav států přijal pozvání jako jediný, přítomna je ale řada východních autokratů – nechybí ani ruský prezident Putin. Na tribuně na Náměstí nebeského klidu Zemana zachycují fotografie nad obřím portrétem rudého diktátora Mao Ce-tunga.

Český rozhlas zjistil, že prezident ČR jmenoval svým poradcem cizince, Jie Ťien-minga. Předsedu představenstva čínské firmy CEFC. „Jde o určité speciální poslání, není součástí klasického expertního nebo poradního týmu pana prezidenta. Je to speciální poradce pro Čínskou lidovou republiku pro ekonomické otázky a otázky ekonomického rozvoje. Samozřejmě ta činnost není nikterak honorována,“ říká mluvčí Ovčáček. Také není nikterak veřejně průhledná. Hlídacípes.org píše o pátrání čínských médií po tajemných okolnostech kolem Jie Ťien-minga a Fórum24.cz o podivných vlastnických vztazích firmy CEFC – hybridu soukromé a vládní firmy.

Prezident se účastní i summitu NATO v Británii, po němž do Prahy dorazí účet z hotelu Radissonu Blu: musíme zaplatit 60 000 korun za vyčištění nekuřáckého pokoje, kde kuřák Zeman kouřil.

V září 2015, vydává NBÚ pravomocné rozhodnutí, v němž zamítá žádost prezidentova kancléře Mynáře o udělení bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné – 2,5 roku po jeho nástupu do funkce. Nevadí, kancléř proti tomu podá takzvaný rozklad k rukám ředitele NBÚ.

Umělci ze skupiny Ztohoven vyvěšují na střeše Pražského hradu obří rudé trenýrky, a to namísto prezidentské standarty. V důsledku toho je dva týdny nato odvolán velitel hradní stráže a končí i ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta.

Vychází najevo, že prezidentův poradce podnikající s Ruskem Nejedlý je už dva roky držitelem diplomatického pasu, jinak vyhrazeného pro diplomaty a ústavní činitele. Získal ho na žádost Hradu rozhodnutím ministra zahraničí Zemanem sestavené vlády v roce 2013. Nejedlý je přitom soukromá osoba – nemá s prezidentskou kanceláří pracovní smlouvu a navíc je jednatelem firmy, která se soudí se státem a podle rozsudku mu dluží 27,5 milionu korun.

Že by se blížilo rozuzlení v kauze Peroutka?

„Možná jsme našli stopu,“ dává prezident naději v říjnu. „Ta stopa je datována 23. březnem roku 1938, je to článek Ferdinanda Peroutky publikovaný v Přítomnosti, kde říká, cituji: Cenzura mi zabránila v publikaci článku, v němž jsem ocenil, cituji doslova, vynikající schopnosti říšského kancléře.“

Ve skutečnosti souvětí z Peroutkova článku, zní: „Censura znemožnila mi posledně, abych upozornil na pozoruhodné politické schopnosti německého kancléře a abych varoval před jeho podceňováním.“ Peroutka upozorňuje, že nacistický vůdce potřebuje silného protihráče. Tedy planý poplach – pátrání pokračuje.

V Lechoticích na Kroměřížsku při debatě se zaměstnanci Řeznictví a uzenářství Matula prezident-gentleman uvažuje, že některým ženám by zahalování jako v islámu prospělo.

„No tak dovedu si představit ženy, kde by to bylo zlepšení, ale takových žen je málo a zrovna tady nikoho takového nevidím.“

28. října prezident Zeman potřetí uděluje státní vyznamenání. Tentokrát i herečce Jitce Frantové-Pelikánové, podezřelé z donášení komunistické StB na Jana Wericha, hudebníkovi a komediantovi z období socialismu Františku „Ringo“ Čechovi, řediteli krutého komunistického pracovního tábora Preciosa-Minkovice Ludvíku Karlovi a Miroslavu Tomanovi, ministru zemědělství v komunistické vládě Lubomíra Štrougala. Za posledního jmenovaného se na Zemana výjimečně mračí dokonce i Václav Klaus, podle kterého tím byla prolomena polistopadová tradice. Zeman na slavnost opět nezve dva z univerzitních rektorů kvůli osobnímu sporu, účast proto odmítá i řada dalších.

A daňovým poplatníkům přichází další účet za popelníček Miloše Zemana: ten kouří na schůzce s šéfy Ústavního soudu a Nejvyššího státního zastupitelství v luxusní brněnské nekuřácké restauraci Pavillon. Kancelář prezidenta si vyjednala kuřáckou výjimku, která přijde státní rozpočet na 15 000 korun.

Fórum24.cz v té souvislosti píše i o Zemanově kouření v prostorách Pražského hradu – což je nejen veřejná instituce, ale i kulturní památka, kde to zakazuje zákon. „Za den vykouří tak šedesát cigaret, a proto musí mít kolem sebe stále popelníčky. Pár si jich přinesl s sebou, ale to zdaleka nestačilo. Nechal proto rozestavět velkokapacitní popelníky po všech chodbách a sálech, kudy se na Hradě pohybuje,“ říká hradní zaměstnanec a upozorňuje, že „kouřem z cigaret nyní trpí i vzácná umělecká díla. Dovedete si představit, jak načichnou Rubensovy gobelíny? A vázy Bořka Šípka, také nebyly původně určeny jako odkladiště nedopalků.“ Úředník se prý se stížností obrátil i na ministerstvo zdravotnictví. Výsledek neznáme.

U příležitosti dalšího státního svátku, 17. listopadu 2015 řeční prezident opět na pražském Albertově. Prostranství je tentokrát vyhrazeno pouze pro jeho akci, kterou svolala prokremelská aktivistka. Policie odmítá vpustit studenty k pamětní desce věnované dvěma zde tradičně slaveným studentským svátkům. Prezident ČR pak stojí na pódiu s několika okrajovými xenofobními politiky a pod velkým nápisem ‘Ať žije Zeman‘ společně s nimi zpívá státní hymnu. Akce vyvolá protesty. Zemana i policii zkritizuje řada politiků i vysokých škol.

Díky reportáži České televize se navíc ukáže, že na pražskou manifestaci na Zemanovu podporu přijel i zájezd z moravských Osvětiman, kde podniká prezidentův kancléř Mynář. Ten zajistil autobusy, které po akci pokračovaly s vesničany na Hrad. Vozidla ani lidé nebyli při vjezdu do areálu nijak bezpečnostně kontrolováni. Následovala bezplatná prohlídka veřejnosti uzavřených reprezentačních prostor, posezení v historickém nábytku a raut s kancléřem.

Na začátku prosince se ukáže, že Národní bezpečnostní úřad odebral náčelníkovi prezidentské Vojenské kanceláře, jmenovanému teprve na začátku tohoto roku, bezpečnostní prověrku, kterou ze zákona musí mít. Ani jeho ale Miloš Zeman zatím neodvolá. Počká na výsledek rozkladu k řediteli NBÚ.

8. prosince referuje Denik.cz, že prezidentovu besedu s občany Loun „sledovalo dvě stě lidí, Vrchlického divadlo bylo plné. Atmosféra byla důstojná, protesty se nekonaly“ a „na závěr došlo i na anekdotu, při níž se Klaus a Zeman setkají v pekle a jak to celé pak dopadne.“ A na gymnáziu v Bílině v narážce na svého předchůdce Klause, jehož natočila kamera, jak si v Chile přivlastňuje psací potřebu, říká řediteli,

„tady vám vracím pero.“

Podle Denik.cz za ‚velkého smíchu a potlesku studentů‘.

Zeman už nechce euro v ČR co nejdříve. Přesněji řečeno ho chce

„pokud možno první den poté, co z eurozóny odejde Řecko.“ Obává se, „že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“

Dodal, že závidí Slovensku, že už v eurozóně je. K odchodu Řecka z eurozóny se neschyluje.

 

Čtěte dále:

Prezident Zeman: slova a činy – Předehra: Je to kampaň a volby

– 1. díl našeho seriálu, který mapuje to nejdůležitější z předvolební kampaně a vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě.

Prezident Zeman: slova a činy – Rok první

– 2. díl seriálu mapující první rok volebního období Miloše Zemana, rok 2013.

Prezident Zeman: slova a činy – Rok druhý

– 3. díl seriálu mapující druhý rok volebního období Miloše Zemana, rok 2014.

Prezident Zeman: slova a činy – Rok třetí

– 4. díl seriálu mapující třetí rok volebního období Miloše Zemana, rok 2015.

 

 

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn