Proč se stavět opatrně k požadavkům Turecka

By , in Zahraničí on .

Policie v Praze zadržela představitele syrských Kurdů Sáliha Muslima na základě mezinárodního zatykače iniciovaného Tureckem, které teď bude usilovat o jeho vydání. Více podrobností o případu přinesl iRozhlas.cz. Jak dále uvádí Seznam Zprávy:

Podle Anadolu je Muslim u ankarského soudu obviněn z narušování jednoty a územní celistvosti státu, z vraždy, pokusu o vraždu a z ničení veřejného majetku. Turecko na něj vydalo zatykač v listopadu 2016 spolu s dalšími desítkami osob v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení do atentátu odmítl.

Muslim se v Praze účastnil konference o situaci na Blízkém východě, po Evropě v posledních letech běžně jezdí, jak vysvětloval i Jaroslav Spurný z Respektu ve včerejších Událostech, komentářích. A právě komentátoři se jasně shodují na tom, že zatčení i žádost Turecka jsou neopodstatněné a že jde jen o projev zesilující tureckého tlaku na Kurdy, proti nimž teď Turci dokonce začali bojovat i na území válkou ničené Sýrie.

O tom, že české orgány hrají podle falešných Erdoganových not, upozorňuje v Hospodářských novinách Teodor Marjanovič, který tvrdí, že by měl být Sálih Muslim propuštěn, aby se Češi nestali nástrojem turecké pomsty vůči Krudům.

Turecko na něj vydalo zatykač už v roce 2016. Stalo se tak v rámci plošných čistek zahájených po nepovedeném pokusu o puč v Ankaře, nad nímž se ovšem dodnes vznášejí pochybnosti, jestli vlastně nebyl zinscenován na Erdoganův popud.

Jenže zhruba před čtrnácti dny Turecko zatykač posunulo do vyšších rovin tím, že Sáliha Muslima zařadilo na seznam teroristů. Stalo se tak krátce poté, co tento muž začal objíždět Evropu. Na různých konferencích a fórech upozorňoval na vyhlazovací postup, který uplatňuje turecká armáda při své invazi do severosyrské provincie Afrín, zahájené počátkem ledna s cílem zlikvidovat tamní Kurdy a jejich milice.

Přinejmenším Švýcarsko a Belgie, kam před Prahou Sálih zavítal, zatykač ignorovaly. Tyto země nechtěly Erdoganovi posloužit jako páky pro jeho vendetu.

Aktualizace: Respekt přinesl informace, že Muslim byl propuštěn a že dokonce nebyl ani zatčen na základě zatykače Interpolu, jak se zprvu tvrdilo.

Že se z Turecka stává stále problematičtější hráč, dokazuje řetězec událostí několika posledních let – Erdogan jej postupně proměňuje na stále autokratičtější režim se zatýkáním desítek tisíc oponentů, novinářů, omezováním svobody slova a pokusy o zakazování moderních komunikačních nástrojů, jako je třeba Twitter. V roce 2016 využil vojenský puč k masivním čistkám a k dalšímu upevnění moci, u níž je už od roku 2003.

Jedním z výmluvných příkladů toho, kam se Turecko během Erdoganovy vlády posunulo, se čerstvě stala příhoda během televizního přenosu setkání Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje, kdy na pódium pozval malou dívku ve vojenské uniformě, která v publiku salutovala. Políbil ji na tvář a pronesl: „Pokud by padla (stala se mučednicí), zakryjeme ji (tureckou) vlajkou, dá-li Bůh. Je připravená na vše, že?“ Bylo to v kontextu vojenských aktivit Turecka v Sýrii namířených právě proti Kurdům.

Režim, který dokáže vyzdvihovat děti jako možné mučedníky připravené jít do války na smrt, asi nelze považovat za příklad standardního demokratického státu.

 

Recommended articles