Monday, September 25, 2017

Proč Trump odstoupil od dohody o klimatu

By Simindr, in Zahraničí on . Tagged width:

Donald Trump včera naplnil svůj záměr odstoupit od celosvětové dohody o klimatu, která byla přijata před dvěma lety v Paříži. Situaci velice dobře shrnulo Aktuálně.cz v podrobném článku, který lze jen doporučit k přečtení. Aktuálně.cz přineslo také přehled nejdůležitějších otázek a odpovědí k aktuálnímu dění kolem dohody.

Pařížskou dohodu o ochraně klimatu podepsali zástupci 195 zemí (všechny země světa kromě Nikaraguy a Sýrie – pozn. Noviny.cz). Podpis amerického prezidenta Baracka Obamy ale zneplatnil jeho nástupce Donald Trump. O lidském podílu na globálním oteplování pochybuje a omezování emisí skleníkových plynů podle něj poškozuje ekonomiku Spojených států. Evropská unie, Čína a Rusko uvádějí, že chtějí své závazky z pařížské konference plnit. Cílem uzavřené dohody je udržet růst teploty na zeměkouli o méně než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Bez zapojení Spojených států to ale bude stěží možné.

„Plním svůj předvolební slib, že stavím na první místo zájmy Američanů,“ řekl prezident. Uvedl, že se bude snažit vyjednat lepší smlouvu, protože ta současná je pro USA „příliš drahá“ a Čína stejně bude zvyšovat emise skleníkových plynů do roku 2030. Slíbil, že bude usilovat o novou klimatickou dohodu, spravedlivější k obyvatelům USA.

Stanovisko předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, za něhož se Spojené státy k dohodě připojily, bylo rychlé a jasné. Dohoda o omezení skleníkových plynů je výzvou k budoucnosti a povede kromě snížení zátěže pro životní prostředí k novým pracovním příležitostem a průmyslovým inovacím. A že Spojené státy u ní zůstanou alespoň neformálně na úrovni svých jednotlivých států, regionů a měst, které se inovacím v oblasti technologií a energií věnují už dnes.

V totožném duchu, jen v mnohem přímějším podání, se vyjádřil Arnold Schwarzeneger, bývalý guvernér státu Kalifornie.

Trumpův tým poradců dokonce okamžitě opustil známý inovační podnikatel Elon Musk, u něhož bylo překvapením už to, že do Trumpova týmu vůbec nastoupil, se slovy shrnutými do tweetu: „Am departing presidential councils. Climate change is real. Leaving Paris is not good for America or the world.“

Stejně tak vědci z prestižní univerzity MIT odmítli Trumpův krok, jak uvádí ČTK.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) uvedli, že americký prezident Donald Trump nepochopil jejich výzkum, který ve čtvrtek citoval, když oznámil odstoupení USA od pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015. (…) „Rozhodně nejsme zastánci odstoupení od pařížské dohody,“ řekl jeden z autorů studie Erwan Monier. „Pokud nic neuděláme, mohly by se teploty zvýšit až o pět stupňů nebo více, což by bylo katastrofické,“ dodal s tím, že prezidentská kancelář se s autory studie nespojila a nedala jim šanci svou práci vysvětlit.

Proti Trumpovi se podle CNN postavili i šéfové největších globálních firem, jako je General Electric, Apple, Disney, Salesforce, Microsoft nebo Google, proti jsou dokonce i tradiční firmy těžařského a ropného průmyslu:

In recent months, hundreds of companies have lobbied the Trump administration to remain in the agreement. Apple, Starbucks, Gap, Nike, Adidas, L’Oreal and Monsanto all voiced their support for the Paris deal. Even oil companies like ExxonMobil and Chevron gave their backing. Exxon CEO Darren Woods wrote Trump a personal letter earlier this month asking him to remain in the pact, saying it ensures the U.S. is „well positioned to compete.“

Navíc těžba uhlí, v jejímž jménu a ve jménu jejích pracovních pozic, svůj krok Trump zdůvodňuje, ztrácí v USA význam. Jak uvádí The Washington Post, jedná se o nějakých 76 tisíc pracovních míst, což je méně zaměstnaných než v oblasti cestovních kanceláří, muzeí, prodeje ojetin nebo mytí aut. atd., přičemž nelze očekávat, že by se trend zlomil opačným směrem.

Although 76,000 might seem like a large number, consider that similar numbers of people are employed by, say, the bowling (69,088) and skiing (75,036) industries. Other dwindling industries, such as travel agencies (99,888 people), employ considerably more. Used-car dealerships provide 138,000 jobs. Theme parks provide nearly 144,000. Carwash employment tops 150,000.

Podle ThinkProgress.com už navíc průmysl zabývající se čistou energií zaměstnává víc osob než průmysl navázaný na fosilní paliva.

“Right now, clean energy jobs already overwhelm dirty fuels in nearly every state across America, and that growth is only going to continue as clean energy keeps getting more affordable and accessible by the day,” Sierra Club executive director Michael Brune said in a statement. “These facts make it clear that Donald Trump is attacking clean energy jobs purely in order to boost the profits of fossil fuel billionaires.”

A například v Indii aktuálně dochází k rušení velkých plánovaných projektů „starých časů“ navázaných na uhlí, a to díky prudkému pádu cen za solární panely.

Podobné reakce lze najít na celém světě a v nich také odpověď na to, proč k tomuto kroku Donald Trump sáhl. Například na zajímavý aspekt poukázal Teodor Marjanovič v komentáři Populisticky přehřátý Trump:  „…takové odstoupení není jednoduchou záležitostí, protože smlouva vzhledem k ratifikaci už platí, takže Spojené státy budou venku až na podzim 2020, tedy v době, kdy bude vrcholit kampaň před novými prezidentskými volbami. Jinými slovy, USA budou stále omezeněji, ale přece jen fungovat v rámci pařížských stanov po celou dobu jeho mandátu.“ Což dále klade velký otazník nad smyslem celého kroku. A ten podle mnoha komentářů neleží v ekonomické úvaze (kterou za investicemi do moderních technologií vidí Obama nebo Schwarzenegger) ani v ekologickém pohledu, ale v čistě politické rovině. Jak píše Marjanovič:

Trump se zkrátka rozhodl Ameriku izolovat, uzavřít. Přináší to politické body, což ví každý populista. Ale do dějin se to zapíše jako krátkozraké, hloupé rozhodnutí, které ve svém důsledku učiní Ameriku nikoliv velkou, jak tento prezident sliboval, nýbrž malou a méně důležitou.

Trumpův první rok totiž není doprovázen velkými činy, jakými byly například ekonomické reformy Baracka Obamy na vrcholu krize. Naopak, jeho popularita je nejnižší ze všech prezidentů v příslušném čase od zvolení, nedaří se mu prosazovat klíčové symboly své kampaně ani přes republikánskou většinu v Kongresu. Zahraniční aktivita je také vnímána spíše s rozpaky (s výjimkou útoků v Sýrii po vládním chemickém útoku), nedávné setkání na úrovni NATO vedlo jen k žertům na netaktní chování amerického prezidenta a k bezprecedentnímu prohlášení německé kancléřky, že Evropa už na Spojené státy nemůže nadále spoléhat a musí se postavit na vlastní nohy. Trumpovi stále nevychází, aby vstoupil v platnost jeho antimigrační dekret, rušení programu Obamacare se pro Trumpa také ukázalo jako mnohem náročnější proces, než očekával. Navíc nad Trumpem stále visí otazníky kolem ruských vazeb, jen umocněné jeho šokujícím odvoláním šéfa FBI, který měl na starosti vyšetřování v této věci. Pro další přehled jeho nekompetentních kroků čtěte článek Hrozivě nekompetentní Donald Trump krok za krokem.

Zrušení účasti na klimatické dohodě pro něj bylo snadnějším krokem, protože ho ještě neschválil Senát a Trumpovi stačilo jen odvolat dřívější rozhodnutí Obamy. Což teď posloužilo jako silné symbolické gesto jeho schopnosti naplnit alespoň nějaké sliby z kampaně.

Server Politico.com je v hodnocení Trumpova kroku zcela nekompromisní. Píše, že „Trump to neudělal ani kvůli klimatu, ani aby pomohl americkému průmyslu. Potřeboval trollit svět a tohle byla jeho nejlepší trefa.“

America’s commitments under the Paris deal, like those of the other 194 cooperating nations, were voluntary. So those burdens were imaginary. No, Trump’s abrupt withdrawal from this carefully crafted multilateral compromise was a diplomatic and political slap: it was about extending a middle finger to the world, while reminding his base that he shares its resentments of fancy-pants elites and smarty-pants scientists and tree-hugging squishes who look down on real Americans who drill for oil and dig for coal. He was thrusting the United States into the role of global renegade, rejecting not only the scientific consensus about climate but the international consensus for action, joining only Syria and Nicaragua (which wanted an even greener deal) in refusing to help the community of nations address a planetary problem. Congress doesn’t seem willing to pay for Trump’s border wall—and Mexico certainly isn’t—so rejecting the Paris deal was an easier way to express his Fortress America themes without having to pass legislation. (…) Whatever damage Trump’s climate policies cause to the planet will be collateral damage, shrapnel from his political war on elites and the left and Obama.

HuffingtonPost přináší ještě jednu zajímavou domněnku a to je vazba změn klimatu na rozpouštění ledovců v Arktidě. Tento fenomén vnímá jako příležitost ruský prezident Vladimír Putin, který od nové oblasti pro těžbu a průmysl očekává ekonomický profit už delší dobu. HuffingtonPost se však pohybuje na hranici domněnek a svou úvahu podepírá jen málo fakty. Nicméně k trollení světa se přidal právě i Vladimír Putin, který podle The Independent komentoval Trumpův krok slovy: „Don’t worry, be happy.“

 “Climate change brings in more favorable conditions and improves the economic potential of this region,” Putin said told CNBC while attending the International Arctic Forum in Arkhangelsk, Russia. “Today, Russia’s GDP is the result of the economic activity of this region.”

Naopak Evropa má jasno. Její lídři se sjednotili proti Trumpovu rozhodnutí a využívají ho pro budování svých vlastních silných pozic. Celkem pragmaticky na jejich taktiku nahlíží Politico.eu, když ukazuje, že Evropa na cestě k budoucnosti nekráčí ještě nikterak přesvědčivě, přesto jí Trumpův krok stačí k záskávání plusových PR bodů. Spolu s dalšími neshodami může navozené pnutí skutečně Evropě pomoci, aby nalezla a nově pod tlakem definovala sebe sama.

Ohlédnutí za tím, jak byla schvalována pařížská dohoda o klimatu, lze učinit v článku Martina Uhlíře v Respektu z roku 2015 Čtyřicet osm hodin na záchranu světa.

Fosilní paliva začínají být nepopulární a především uhelný průmysl kvůli tomu zažívá těžké časy: po stagnaci v roce 2014 letos celosvětová spotřeba uhlí klesla. Ve Spojených státech odstavují uhelné elektrárny rekordní rychlostí, jejich podíl na výrobě elektřiny se z 50 procent před deseti lety snížil na 36 procent letos. Británie se je chystá zakázat k roku 2025. Spotřeba uhlí klesá i v Německu, takže přestává platit argument, že tamní energetická otočka od atomu k alternativním zdrojům – proslulá Energiewende – je vykoupena tímto škodlivým palivem. V Číně sice uhelné elektrárny přibývají, jejich provoz se ale často nevyplácí, takže mnohé stojí a celková spotřeba opět klesá.