Reálné dopady 2. vlny EET v praxi

By Simindr, in Česko on . Tagged width:

Podívejte se na přehled informací o tom, jak se zavedení EET projevuje v praxi.

V této diskusi na Facebooku se objevují konkrétní zkušenosti podnikatelů v gastronomii a mezi nejzajímavější patří vyjádření pana Sváčka, který provozuje čtyři vyhlášené prodejny s potravinami.

Váhy na obchody, která stojí 70 000 jedna. Protoze kupovat jenom pokladnicky a přemarkovát každej nákup na další kasu, to by nás asi lidi zabili. Pokladničky na farmářské trhy. Program do kas, internet, it specialista, 14 dnů Vaší práce, kdy se nemůžete věnovat svým zákazníkům a jste tam za třičtvrtě milionu hned. Zvolili jsme si takovýho krypla, tak ho máme.😉 A bude hůř.

Systematicky se regionální situaci věnuje Deník.cz a jeho lokální mutace. Například v Praze na Tylově náměstí se na farmářské trhy nepřihlásilo až 80 % prodejců, redukce dodavatelů se dotýká i dalších míst.

Elektronická evidence tak v důsledku ovlivnila jak skladbu trhů, tak i sortiment. V Klánovicích a Dolních Počernicích se například zákazníci už nemůžou těšit na oblíbený český chřest. „Nemile nás zaskočila zpráva našeho dvorního dodavatele hostínského chřestu – letos chřest vozit nebude. Musel by si totiž kvůli tomu pořizovat EET, což se mu na ty necelé dva měsíce, kdy trvá chřestová sezóna, vážně nechce,“ uvedl provozovatel na svém facebooku. Zákazníci z toho rozhodně nadšení nejsou.

Pečlivé shrnutí s konkrétními příklady toho, jak se s EET vyrovnávají jednotliví prodejci a jaké starosti jim působí, přináší opět Deník.cz a pokrývá v textu všechny kraje.

Pavel Tichopádek ukončil provoz ve své hospodě v Nedachlebicích. Důvodů se podle něj našlo sice víc, jedním z hlavních impulsů však bylo zavedení EET. „Když jsem si spočítal průměrné měsíční náklady na vícepráce pro účetní, na provoz systému, jeho nákup a nákup materiálů do něj, zjistil jsem, že ročně mě EET přijde na zhruba 18 tisíc korun. Na takovou částku jsem si v Nedachlebicích vydělával více než dva měsíce a pracovat tak dlouho jenom kvůli tomu, abych zaplatil úředníky navíc, mi za to nestojí,“ řekl Deníku Pavel Tichopádek.

Problémy a negativní dopady dokládá i rozhovor s provozovatelem známých trhů v Úštěku Liborem Uhlíkem.

Určitě je to omezí. Každopádně se to podepíše na pestrosti trhů, sníží se nabídka sortimentu. Převážná část prodejců si EET vůbec zavádět nebude, protože se jim to nevyplatí a ani na to nevydělají. A současně se uvolní prostor pro velké firmy, což je podle mého názoru jeden ze záměrů, proč to pan Babiš dělá. Denně mluvím s lidmi, kteří prodávají na farmářských nebo řemeslných trzích. Hodně z nich chce skončit. Ubývají. Mám přátele po celé republice, se kterými samozřejmě komunikuji. Už teď řada z nich ukončila své živnosti.

Pokud někdo dvacet let pracuje, platí si sociální a zdravotní pojištění, je soběstačný a navíc ještě čas od času někoho zaměstná, pak to je obrovské pozitivum. A tito lidé jsou naštvaní z jednání a přístupu Babiše. Ten vytváří zákony, podmínky i mediální tlak ve prospěch velkých firem a utlačuje malé, které neuznává a podceňuje. A činí tak velmi sofistikovaně díky svým médiím a i za státní peníze míří na nejhorší lidské vlastnosti – závist, udavačství, neúctu k práci jiných. On, miliardář, je přece poctivý a vše, co dělá, je v nejlepším pořádku. On vlastně už nic nepotřebuje, je za vodou, on chce jen zachránit tuto zemi od těch, co nejsou tak svatí jako on.

To je demagogie nejhrubšího zrna hodná bývalého komunistického prominenta a velkopodnikatele, který dělá byznys se státem. Ke kapitálu se jako bývalý prominent dostal za nejasných okolností a svůj byznys má od revoluce napojený na stát. Jeho impérium stojí z velké části na státních a evropských dotacích. I proto si ho živnostníci nemohou vážit. K velké části svého majetku se dostal za vlád ČSSD, které vedli pánové Zeman a Gross.

Z regionálních infocenter pak mizí komisní prodej lokálních výrobců, jak shrnuje Deník.cz:

Drobné místní zboží mizí z infocenter obecně. „Naprostá většina infocenter zřizovaných obcemi tento prodej ruší, aby nemusela zavádět EET. Z nabídky tak mizí výrobky či publikace zcela lokální povahy od velmi malých výrobců, zůstanou samozřejmě třeba turistické známky a další sběratelské předměty, které jsou v prodeji v celé republice,“ řekl president asociace informačních center Pavel Hlaváč.

A navrch lze jen doporučit jeden z nejzasvěcenějších rozhovorů s člověkem z praxe Ivo Huclem na Forum24.cz „Stát pomocí EET přiznává, že milionu svých občanů přestal věřit.“

Máte ve své čajovně v západočeských Šťáhlavicích pokladnu napojenou na EET? Kolik stála a jaké jsou měsíční poplatky?

Zákon č. 112/2016 Sb., o elektronické evidenci tržeb byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 13. 4. 2016 a v platnost vstoupil 1. 12.  2016, takže bohužel pokladnu napojenou na EET máme. Kdo by se chtěl vystavovat drakonickým pokutám, které spočívají na libovůli příslušného úředníka státní správy? Pokladna nás stála 7 732 Kč, instalace, na kterou kterou jsem musel přizvat odborníka, 2 082 Kč, výkonnější router na 1 600 Kč, měsíční paušál na připojení naší lokální internetové sítě Radynet činí 900 Kč měsíčně, 116 Kč 10 kusů náhradních pokladních kotoučů. O mnoho vyšší budou náklady na účetnictví. Co mě však děsí víc než tyto přímé náklady, je následný chod pokladny a údržba jejího provozu.


Z jakého důvodu?

Důvod je velmi prostý. Za technické nedostatky a výpadky systému nesu plnou odpovědnost já a manželka, nikoli Ministerstvo financí ČR. Nejsem počítačově negramotný. Často realizuji velké mezinárodní kulturní projekty, při kterých je počítač hlavním komunikačním médiem, ale pokladně s více než 2 000 funkcemi prostě nerozumím. Dobře tento problém vyjádřili mluvčí dvou firem ministra financí, Penam a Vodňanská drůbež, v žádosti o vyjmutí z on-line režimu EET: „Požadovat vystavování dokladů po řidičích jde daleko nad rámec jejich kvalifikace a pracovních povinností,“ a dále argumentovali, že pokud výjimku nedostanou, budou muset investovat do školení řidičů či přijetí kvalifikovanějších zaměstnanců, což by mělo významný dopad na hospodárnost společnosti. Babišovi vlastní zaměstnanci potvrzují, že pokud bych chtěl mít alespoň bazální jistotu, že pokladna funguje, jak má, znamená to minimálně týdenní školení pro mne i pro personál. Takže další čas a další nehorázné náklady. Stoprocentní jistotu však nebudete mít nikdy.

Absurdní přístup související se zaváděním elektronické evidence tržeb potvrzující negativní dopady EET hlavně na menší venkovské oblasti předvedla Asociace českého tradičního obchodu, která nejdříve zavedení systému podporovala, aby nakonec skončila u žádosti na vytvoření podpůrného programu a dotaci 750 milionů pro venkovské prodejny.

Podle statistik společnosti AC Nielsen u nás v loňském roce zaniklo 396 prodejen, což je o 46 více než v roce 2015. Jak upozorňuje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), malé prodejny mnohdy představují jedinou možnost, jak si na venkově nakoupit základní potraviny a jejich zánik zhoršuje obslužnost venkova. Podle AČTO už navíc provozování obchodu v nejmenších obcích není podnikáním, nýbrž se stává veřejnou službou. Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově, říká Zdeněk Juračka, předseda AČTO.

Z prvních informací, jak uvádí Aktuálně.cz se zdá, že dokonce mají podporu ministra zemědělství, stejného, který společně s ostatními vládními kolegy zavedení EET podporoval.

Provozovatelé menších prodejen mají dlouhodobě problémy s nedostatkem pracovníků. Zavedením elektronické evidence tržeb se jejich situace ještě ztížila. “Starší prodavačky chtěly zprvu odejít, nechtějí se učit pracovat s novou technologií,” říká Josef Štícha, jehož síť Eso Market nyní obsahuje 35 samoobsluh.

Kvůli nutnosti pořízení nových pokladen chtěl zpočátku provoz svých prodejen ukončit. “Ve vesnických prodejnách se nedá generovat skoro žádný zisk. Nakonec jsem se domluvil se starosty, kteří o obchody ve svých obcích stojí. Díky jejich podpoře jsem potřebné pokladny nakoupil a nyní řešíme internetové připojení,” upřesňuje Štícha.

Jestli někdo hledal nejlapidárnější potvrzení Reaganova výroku „Pohled vlády na ekonomiku by se dal shrnout do několika krátkých frází: Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ v praxi, dál hledat nemusí.