Referendum – ideální nástroj pro nebezpečnou hru s ohněm

By , in Společnost on .

Proč referendum není tak demokratický nástroj, jak by se mohlo zdát, či za jaký se vydává? Na to přinášejí svůj pohled američtí autoři Amanda Taub a Max Fisher v The New York Times. Jistě, v referendu mají všichni voliči možnost vyjádřit se k vybrané otázce, takže při dodržení základních pravidel bývá legitimní, to však nemění nic na tom, že mnoho faktorů hovoří proti tomuto nástroji.

Podle autorů a jimi citovaných expertů referendum neslouží dobře skoro nikdy a jeho dopad se často pohybuje na škále „zbytečné – nebezpečné“, většinou problémy neřeší, ale naopak přináší nové. Voliči často rozhodují nahodile, bez dostatečného množství informací a pod vlivem krátkodobé politické kampaně, v jejich volbě hrají roli naprosto nesouvisející motivace – často má větší význam vztah k aktuální vládě a jednotlivým politickým hráčům než věc, o níž se hlasuje, je také známé, že všichni do výsledku započítvají také vliv počasí, svátků a podobných faktorů, často hrají roli pouhé dny v tom, aby se veřejné mínění překlápělo na jednu nebo druhou stranu. Vítězí často ten, komu se podaří zarámovat souboj do jednoduššího, srozumitelnějšího a emočně přitažlivějšího obrazu bez ohledu na věcnou a faktickou stránku věci.

Politicians or other powerful actors will often reframe the referendum into simplistic, straightforward narratives. The result is that votes become less about the actual policy question than about contests between abstract values, or between which narrative voters find more appealing.

Politici u moci navíc referendem často jen kryjí vlastní připravené záměry – při držení a ovládání velké části moci, médií, financí a komunikace, zvláště v ne zcela demokratických a otevřených režimech, dokážou připravit situaci tak, aby posílení jejich individuální moci vypadalo díky připravenému referendu jako vůle lidu.

Referendum je podle nich také riskantní v tom, že v sázce je téměř vždy hodně nebo všechno – rozhodování se vyhrotí do dvou extrémních polarit, mezi nimiž se ztratí jakákoliv mírná či kompromisnější alternativa, navíc taková volba staví společnost proti sobě.

 

Čtěte dále:

Noviny.cz: Polarizace společnosti? Když jsou jen dvě cesty

Víkendové referendum o Zemanovi jen potvrdilo, že mechanismus přímé demokracie skoro nemůže nevést k polarizaci společnosti. Rozhodování Trump/Clintonová, Brexit i Drahoš/Zeman dopadly skoro stejně. Těsná většina bere vše, zatímco skoro půlka společnosti, jak hned prohlásil znovuzvolený prezident, má teď „pět let držet ústa“. Je otázka, jestli je podobě nastavený mechanismus jako rozhodovací nástroj společnosti optimální a k jakým důsledkům dlouhodobě vede.

Noviny.cz: V čem je zrada přímé demokracie

Stále silněji se ve společnosti prosazuje představa, že přímá demokracie v podobě referenda je tím nejvhodnějším nástrojem pro rozhodování společnosti s nejvyšší mírou legitimity. Vždyť co může být věrohodnějšího, než když se k věci mohou vyslovit úplně všichni? Že v téhle svůdné představě spočívá velká zrada, si ovšem uvědomuje málokdo. Naštěstí argumenty pro odmítnutí přímé demokracie jako svatého grálu existují a jsou přesvědčivé. Ukažme si je na nejvýraznějším příkladu z poslední doby, kterým byl Brexit.

Simindr.cz: Vítězství jako nejvelkolepější prohra

Nelze mít radost z toho, když váš soused z vyššího patra prolétne po hlavě kolem vašeho balkónu, ačkoliv mu bylo stokrát řečeno, že se demonstrativní sebevraždou nevyřeší to, že předseda bytového družstva je idiot a půlka nájemníků taky – že takovou situaci je lepší vyřešit přehlasováním na schůzi, přestože všichni dobře víme, že není vhodnějšího důkazu proti přímé demokracii než právě schůze bytového družstva. Ale na některé věci si každý musí přijít sám, někdy i za cenu svého sebezničení.

Simindr.cz: Intelektuální nepoctivost Petra Robejška

Robejšek v rozhovoru dochází k obecnému tvrzení, že prostřednictvím referenda společnost dokáže generovat kvalifikovanější výsledky, než pokud rozhodování ponechá v rukou politků (kteří jsou Robejškem označováni jako exoti nebo servis) nebo expertů. Mimo jiné proto, že masa v sobě dokáže rozpustit či eliminovat extrémy na obou stranách, protože většina vždy dochází k racionálnější a kompromisnější variantě.

Noviny.cz: Hloupost, nebo cynismus? Šéf brexitové kampaně: „Referendum mohla být chyba.“

Šéf brexitové kampaně Vote Leave Benjamin Cummings v twitterové konverzaci s novinářem Financial Times Davidem Allenem Greenem prohlásil, že referendum o vystoupení z Unie by se mohlo pro Británii ukázat jako chybné rozhodnutí a že k němu nemělo dojít dříve, než se země pokusí o jiné způsoby, jak získat větší pravomoci na EU. Jedná se o pozoruhodné „přiznání“ jednoho z architektů Brexitu, který má na svědomí klíčové marketingové slogany, jimž britská veřejnost podlehla

Noviny.cz: Jak vyhrát Brexit kampaň: podrobný návod

Politický poradce a stratég Dominic Cummings byl šéfem brexitové kampaně „Vote Leave“ a je označován za jednu z klíčových osobností, které přispěly k jejímu úspěchu a celkovému vítězství Brexitu, mimo jiné má na svědomí slogan „Take back control.“  Kromě úspěchu samotného dokáže velice přesvědčivým způsobem popisovat a vyhodnocovat celý proces zpětně. Činí tak velice otevřeným a přímým způsobem, který přináší ojedinělé množství nesmírně zajímavých postřehů.

Jan Moláček, Aktuálně.cz: Referendum nepřichází v úvahu, dokud se nevyléčíme z nákazy dezinformací

Aby mohla referenda generovat rozumná řešení, je nutné, aby si jejich účastníci tvořili názor na základě relevantních, ověřených, spolehlivých informací. Bohužel, dnes tento předpoklad nedokážeme zajistit. Pozor, je třeba neplést dohromady dvě kategorie – informace a názory. Mluvím pouze o tom prvním.

Recommended articles