Slovensko se demonstrativně přihlásilo k evropskému jádru

By , in Česko Zahraničí on .

Prezident Slovenské republiky Andrej Kiska, předseda slovenské vlády Róbert Fico a předseda slovenského parlamentu, Národní rady SR, Andrej Danko, tedy tři nejvyšší ústavní činitelé učinili společné silné demonstrativní prohlášení, které má jednoznačně ukotvit Slovensko v centru dění Evropské unie. Po různých taktických krocích hlavně na straně slovenského premiéra tak není o aktuální slovenské pozici a směřování našich východních sousedů jakýchkoliv pochyb.

Toto silné gesto je o to významnější, že Fico a Kiska byli přímí konkurenti v poslední prezidentské volbě, kdy Kiska nad Ficem překvapivě vyhrál, a jejich názory na mnoho témat se často neprotínaly. A gesto je to o to významnější, že přichází ve chvíli, kdy jak v Polsku, tak v Maďarsku a koneckonců i v České republice po čerstvých volbách je proevropská pozice značně oslabena. Fico si toho je dostatečně vědom, když prohlásil Slovensko za „proevropský ostrov ve střední Evropě“. A slova prohlášení zní naprosto jasně:

Jednoznačné pokračovanie v proeurópskej a proatlantickej orientácii je strategickým záujmom Slovenskej republiky. (…)

V týchto zásadných otázkach sa však na Slovensku v posledných rokoch stratil široký politický konsenzus. Na politickej scéne sú otvorene prezentované názory proti hlbšej spolupráci Slovenska v EÚ, proti európskemu projektu ako takému, a názory spochybňujúce členstvo v Severoatlantickej aliancii a plnenie záväzkov voči našim spojencom.

Súčasná Európska únia čelí mnohým výzvam a je na dôležitej križovatke svojho vývoja. Zhoršenie bezpečnostného vývoja v Európe, rast extrémizmu a populizmu, migračná a finančná kríza, brexit a nárast nedôvery v európske inštitúcie vedú k rozmanitej diskusii o budúcnosti EÚ. Bratislavský summit zorganizovaný počas nášho úspešného predsedníctva v EÚ bol správnou odpoveďou na tieto výzvy a bratislavská cestovná mapa nasmerovala EÚ na pozitívnejšiu trajektóriu.

Európska únia je pre Slovensko a jeho občanov životným a hodnotovým priestorom, ktorý nemá alternatívu. Má jednoznačne pozitívny vplyv na ekonomický, sociálny aj politický rozvoj našej krajiny, a preto sa Slovensko vydalo cestou čo najhlbšej spolupráce v EÚ. Z pohľadu Slovenska uprednostňujeme spoločný postup všetkých členských krajín únie. Tento spôsob chceme presadzovať spoločne s našimi susedmi, predovšetkým vo Vyšehradskej štvorke a s našimi ďalšími strategickými partnermi. Zároveň však sme pripravení, v prípade ak bude skupina krajín postupovať v určitých oblastiach rýchlejšie, byť súčasťou takéhoto procesu.

Bezpečnostné prostredie, v ktorom Slovenská republika napĺňa svoje záujmy sa významne zhoršilo. Pre bezpečnosť našej krajiny má zásadný význam posilňovanie stability euroatlantického priestoru, posilňovania solidarity a súdržnosti Európskej únie a NATO. Kľúčové úlohy pri zvyšovaní bezpečnosti a obranyschopnosti Slovenskej republiky a zachovaní dôveryhodnosti našej krajiny voči spojencom spočívajú v postupnom náraste obranných výdavkov, v transparentnej a efektívnej modernizácii ozbrojených síl a zvyšovaní odolnosti štátu voči hybridným hrozbám.

Je prakticky jisté, že podobné priority, jaké obsahuje slovenské prohlášení, by dnes v českém prostředí rozhodně neměly šanci na úspěch.

Na základe vyššie uvedeného traja,najvyšší ústavní činitelia, prezident SR, predseda Národnej rady SR a predseda vlády SR, vyhlasujeme, že budeme spoločne:

· dbať o jasnú a zodpovednú komunikáciu proeurópskej a proatlantickej orientácie Slovenskej
republiky a spoločne prijatých rozhodnutí v rámci Európskej únie a NATO. A to navonok v zahraničí, aj dovnútra voči občanom Slovenska;

· podporovať budúcnosť Slovenska v jadre európskej integrácie. Naše kroky a konanie budú v prvom rade vedené v záujme našich občanov, aby naďalej plne využívali výhody členstva v EÚ, ako aj v záujme Únie ako celku;

· podporovať kontinuálne prehlbovanie eurozóny a vytváranie nástrojov, ktoré posilnia jej stabilitu a odolnosť voči prípadným ďalším krízam;

· zasadzovať sa za princípy rovnakého zaobchádzania na vnútornom trhu a nediskriminácie občanov  a spotrebiteľov vo všetkých častiach Únie (napr. dvojaká kvalita potravín);

· podporovať silný a “múdry” rozpočet EÚ, ktorý umožní financovať tradičné politiky únie a zároveň bude schopný reagovať na nové výzvy;

· presadzovať kroky, ktoré posilnia bezpečnosť našich občanov a obranyschopnosť Slovenska, najmä napĺňanie aktualizovanej Bezpečnostnej stratégie, Obrannej stratégie a Vojenskej stratégie SR;

· podporovať plnenie spojeneckých záväzkov, ktorých súčasťou je dosiahnutie obranných výdavkov Slovenskej republiky na úrovni 1,6 percenta HDP do roku 2020 a modernizácia ozbrojených síl v súlade so západnými štandardmi Severoatlantickej aliancie.

Kontext pro tento krok poskytuje například Denník N ve svém komentáři, v němž sice nepodezírá premiéra z nějakého eurohujerského nadšení, ale oceňuje, kde v tuto chvíli stojí.

Kiska, Fico a Danko nás upísali európskemu jadru a NATO

Keď sa mali prezident, predseda parlamentu a premiér na niečom demonštratívne zhodnúť napriek všetkej osobnej antipatii a rozdielnym názorom, tak práve na určujúcom smerovaní krajiny smerom na Západ. A to sa dnes stalo. Kiska, Danko a Fico sa podpísali pod spoločné vyhlásenie, ktorým sa jednoznačne hlásia k jadru EÚ a k NATO. Záväzne v ňom sľubujú, že budú proeurópske a proatlantické smerovanie krajiny pripomínať aj vo svojej komunikácii smerom k ľuďom.

Prečo je vyhlásenie dôležité? Jednak preto, že NATO a EÚ si berú do úst všetci neskrývaní fašisti a panslovanskí šašovia, ktorých už vo verejnom priestore vidieť pričasto. No vyvažovať treba aj oveľa menej agresívne útoky, ktoré vypúšťajú na pohľad umiernené strany. Napríklad keď Sulík napíše, že integrujme sa s Úniou len v oblastiach, kde je to pre nás výhodné, na ostatné kašlime. Vyhlásenie navyše prišlo práve v čase, keď Európa zdesene hľadí na výsledky českých volieb a na vlády v Maďarsku i v Poľsku.

Dá sa veriť aj Dankovmu podpisu? Premiér má fázu prozápadného zmýšľania, takže nie je žiadnym prekvapením, že sa odhodlal tak jednoznačne postaviť za EÚ a NATO. S Andrejom Dankom je to zložitejšie. Jednak že na spoločnom brífingu sa venoval skôr vybavovaniu si účtov s RTVS a „facebookovými“ stranami. Okrem toho, len minulý týždeň sa vrátil z Ruska a bol taký nadšený, že takmer chytal ruský prízvuk. Ešte horšie je to s „jeho“ ministerstvom obrany, ktoré sa od nástupu Petra Gajdoša správa v rozpore s dnešným trojjediným vyhlásením. Podrobne to vysvetlil vojenský analytik Jaroslav Naď, v skratke len toľko, že ministerstvo až tak nepochopiteľne odkladá nákup nových stíhačiek, že to vyzerá, akoby chcelo navždy len tie ruské.

Ak mohlo v spoločnom vyhlásení byť ešte niečo, čo tam nie je, je to zmienka o Rusku. V dokumente sa síce hovorí o hybridných hrozbách a o zhoršení bezpečnostnej situácie, no fakt, že riziko sa šíri z Moskvy, by aj Dankovým ľuďom na ministerstve pripomenul, na ktorej sú strane.

Slovensko je v evropských strukturách ukotveno silněji než Česká republika především kvůli přijetí eura v roce 2007. Také naladění populace vůči Evropské unie se na Slovensku od českého dramaticky liší. Jak píší Finance.cz:

Velký rozdíl je mezi oběma zeměmi možno pozorovat v tom, jaký zaujímají postoj k EU jako celku. Zatímco Česko je výrazně protievropské a v EU vidí spíše nepřítele, Slovensko hodnotí své členství víceméně kladně. Podle průzkumů veřejného mínění asi 60 % Slováků vidí EU jako přínos, zatímco pouze pro 45 % Čechů je členství v EU pozitivní, což je nejnižší výsledek ze všech členských států. 20 % Slováků hodnotí EU výrazně negativně, zatímco v České republice je to až 32 % obyvatel. Slováci mají EU prostě raději, mnohem pozitivněji hodnotí svůj vstup do EU i působení v rámci integrace, výrazně pozitivně hodnotí i přijetí eura. Navíc má Slovensko také mnohem výrazněji a jasněji stanovenou národní strategii pro působení v EU, zatímco Strategie působení ČR v EU byla značně nekonkrétní a vágní. Představy české politiky v EU jsou jasnější až od roku 2015.

A jakkoliv je známo, že Slovenská ekonomika po rozpadu federace začínala z mnohem nižšího a horšího základu ve všech ohledech, postupně se v úrovni na tu českou dotahuje. Růst slovenského HDP je dlouhodobě vyšší než českého, mzdové podmínky se také dramaticky zlepšily a za českými zaostávají jen málo (ovšem při vyšší cenové hladině). Strukturálně Slovensko nejvíce trápí vyšší nezaměstnanost, proti rekordně nízké české je zhruba dvojnásobná.

A přestože se v průzkumech kupodivu spíše zvyšuje počet lidí, kteří nepovažují rozdělení Československa s odstupem času za dobrý nápad (je otázka, do jaké míry se v datech projevují názory mladších ročníků, kteří tehdejší vyhrocenou atmosféru nepamatují), zdá se, že dlouhodobě se obě země a životní podmínky v nich skutečně přibližují.

Jak uzavírá výborné shrnutí s mnoha názornými grafy Čtvrtstoletí od rozdělení: jak si vedou ekonomiky Česka a Slovenska? na Peak.cz Č

Navzdory rozdělení budou i nadále obě ekonomiky blízké a propojené. Pro Česko je Slovensko hned druhým největším obchodním partnerem (po Německu, pozn. red.), v opačném směru je Česko také obchodním partnerem číslo dva. A ve světě, který je čím dál více propojený, vlastně dojde k opětovnému, virtuálnímu spojení velmi snadno.

Specifickou pikantérií samozřejmě je, že v čele české vlády může za pár dní stanout rodilý Slovák, jehož praktiky bývalí krajané přirovnávají k etapě slovenského mečiarismu. I to potvrzuje, že máme společného víc, než bychom si možná byli dříve schopni připustit.

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Recommended articles