Soukromí je moderní vynález, o který znovu přijdeme

By Simindr, in Společnost on .

Pozoruhodný text napsal Greg Ferenstein na téma soukromí před dvěma lety. Jmenuje se Zrození a smrt soukromí: 3000 let historie skrze 46 obrazů (The Birth And Death Of Privacy: 3,000 Years of History Told Through 46 Images).

Ferenstein ukazuje, jak se vnímání soukromí proměňovalo, jak vůbec koncept soukromí vznikl, co k němu přispělo a jak jsme dospěli do fáze, kdy se stalo nezbytnou součástí životů, zatímco dřívější pospolitý způsob života ustupoval do pozadí. Můžeme tak sledovat proměny v oblasti rodinného a společenského života, sexu, náboženství, architektury nebo komunikačních prostředků (listovní tajemství), jaký význam na soukromí měl vynález knihtisku, morové epidemie v Evropě či nároky šlechtického života na služebnictvo.

Soukromí se stalo skutečnou hodnotou až v 19. století, v některých případech pozoruhodně zdůvodňovanou dokonce i možností kontroly muže nad chováním své ženy, což nedokázal zvrátit ani argument obrany proti domácímu násilí.

Zdá se také, že soukromí jsou lidé ochotni se relativně snadno vzdát – pokud za to získají třeba i pofidérní výhody. A nejmladší generace strach ze sdílení svých dat ztrácí úplně. Často si přitom neuvědomuje, co je v sázce.

Ferenstein proto uzavírá svůj text tvrzením, že transparentnost (myšlená jako opak soukromého) je lidským výchozím nastavením.

If history is a guide, the costs and convenience of radical transparency will once again take us back to our roots as a species that could not even conceive of a world with privacy.

It’s hard to know whether complete and utter transparency will realize a techno-utopia of a more honest and innovative future. But, given that privacy has only existed for a sliver of human history, it’s disappearance is unlikely to doom mankind. Indeed, transparency is humanity’s natural state.