Topolánek na Hrad? Šance není malá

By , in Česko on . Tagged width:

Vstup bývalého premiéra Mirka Topolánka do prezidentské kampaně na poslední chvíli zapůsobil jako bílá biliárová koule vystřelená doprostřed ostatní. Podaří se mu všechny konkurenty dostat do jamek, aby zůstal na ploše sám? Ačkoliv se to možná na první pohled nezdá, šance nemá malé, a v každém případě donutí konkurenty, aby se vůči němu jasně vymezili.

Už dnes ho lze řadit s jistotou vedle Zemana, Drahoše a Horáčka do čtveřice nejžhavějších kandidátů. Čerstvý průzkum pro Českou televizi mu sice přisuzuje proti první trojici malá čísla, ale zkušenosti nejen z první prezidentské volby, ale i z voleb parlamentních, ukazují, jak moc se dovedou preference voličů v krátkém čase proměňovat. Vždyť ještě v půli listopadu 2012, tedy de facto ve stejném období před volbou jako dnes, vedl Jan Fischer s jasným náskokem před druhým Zemanem (odkazovaný STEM favorizoval Zemana nejvýrazněji, ale i PPM Factum nebo Median v té době hlásily rozdíl nejméně 8 procentních bodů). Poprvé se mezi nimi pořadí prohodilo až v prosinci. A že by někdo tušil, že do druhého kola projde Karel Schwarzenberg s výsledkem 23,40 procent? Z respektovaných agentur mu žádná neodhadovala víc než 11 %.

Takže současné výsledky de facto neznamenají skoro nic, a jako by se začínalo od nuly. Situace vypadá zdánlivě jasně – Zeman a někdo další z pelotonu. Při nízké účasti prý Zeman může doufat i ve vítězství v prvním kole, ale taková situace není příliš pravděpodobná, protože těch, kteří ho nechtějí, je výrazné množství a k volbám s velkou pravděpodobností půjdou. S pozicí Zemana může nejvíc zamávat právě Mirek Topolánek, protože jestli někdo dokáže narušit jeho cílovou voličskou základnu, pak je to právě on (Zeman si to možná uvědomuje, když jeho první komentář vůči Topolánkovi zněl: „Jezdi do toho Jižního Sudánu projednávat energetický projekty, ale dávej pozor, aby tě tam nesežrali a hlavně do politiky už se nepleť.“) . A to nikoliv z nějakých predispozičních hodnotových hledisek, ale osobnostní profilací. A naopak není nemožné, aby Zeman nepostoupil ani do druhého kola.

Topolánek jako hřmotný, razantní chlapík s aurou zkušeného, byť problematického premiéra, nepřehlédnutelná, výrazná postava s chlapáckým a bodrým vystupováním, který pro silné slovo a někdy i ránu nejde daleko – kdo se může chlubit podobnými vlastnostmi, jež imponují přesně těm voličům, pro které je tu Zeman? Zatímco se ostatní vzájemně přetahují o liberální, městské či neutrální voliče, pro něž je buranské chování Zemana odpudivé, v Zemanově táboře všichni vyklidili pole. Tomio Okamura zjevně po dohodě s prezidentem, ostatní z dobrých důvodů, protože odmítají zapadat do bahna přímočaré vidlácké podobízivosti. Topolánek se bahna nebojí a umí ho rozvířit se sebevědomím podobně silným jako Zeman. Dovede být beprostřední a autentický, čehož se jiným kandidátům tolik nedostává – většina je v zajetí a sevření „odpovědnosti role“, takže pak místo uvolněného projevu působí příliš nervózně, formálně či svázaně a ubírá to energii jejich projevu.

A jak vidíme mimo jiné z výsledků parlamentních voleb, na piedestal český volič nestaví důstojné pány – ale vyhrávají přesně ti, kteří si o vítězství dovedu s plnou parádou říct. Andrej Babiš je vzor všech vzorů, ale Okamura, Piráti nebo i last minute Starostové byli přesně ti, z nichž byla cítit bojovnost a chuť urvat vítězství. Proto také uspěli víc, než se čekalo. V prezidentské volbě to nebude jinak, alespoň v prvním kole.

Vedle prezidenta, který sotva stojí na nohou, ale bude Topolánek působit jako alfa samec na vrcholu sil nahrazující vyšeptalého vůdce smečky. Ostatně vzpomeňte, i Miloš Zeman před pěti lety sázel na přesně takový obrázek – silný, zkušený, nad věcí po desetiletém odpočinku, energický, s plným nasazením, připravený odvést národu poctivou službu. A skutečně byl v průběhu kampaně ve vrcholné formě, vedle něj ostatní kandidáti působili jako vyšeptalí, nezajímaví, prázdní, falešní či slabí (vyberte dle preferencí přívlastek, který podle vás nejlépe ukazuje, že na něj zkrátka neměli). Je pravděpodobné, že totéž vrátí Topolánek Zemanovi (Pamatujete ještě, jak byl Schwarzenberg považován za méně zdravého a v horší formě než Zeman?). A Topolánek bude jako alfa samec působit i vedle velké části svých konkurentů, zvláště pokud mu to umožní. Že by to poddajným omegasamečkům tak radostně vzhlížejícím k vůdci napříč českými luhy a háji neimponovalo?

Ostatně posuďte, jak své dojmy z prezidentské debaty shrnul Alexandr Mitrofanov na Novinkách:

Zatím favorizují průzkumy Drahoše. Ale levandulová má nevýhodu: dokáže ji rozfoukat i kdysi svěží vánek. Ten navíc má dost sil na to, aby se opřel do Horáčka, který studuje a vstřebává informace a podněty. Ale když Topolánek pravdivě říká, že všechno, co Horáček teprve studuje, on už zažil téměř na prezidentské úrovni, vánek zesiluje. Expremiér se totiž jako jediný z pelotonu tváří, že na Hrad jde, protože mu po právu patří. Druhý takový je Zeman.

Že je Topolánek zdaleka nejvíc nepřijatelný pro většinu z nich, jak ukazuje již zmíněný průzkum pro Českou televizi? Jistě je to počáteční nevýhoda, ale jak víme, český národ odpustil i horší prohřešky. A Topolánek má za sebou skoro stejně dlouhou pauzu jako Zeman, jemuž taky většina nakonec uvěřila, že to tentokrát bude myslet dobře a bude jen místo proklínání temnoty zapalovat svíčku. Volič zapomněl mnohokrát, zapomene i teď, když bude mít důvod.

A ten mít může. Topolánek se netají dlouhodobou skepsí k fungování EU, lze ho vnímat i jako razantního odmítače migrace, což jsou témata, na nichž se dnes láme voličská přízeň. Je tak pozicován trochu jinde než ostatní kandidáti, kterým odpůrci tak rádi a chybně předhazují sluníčkářství. Naopak Topolánek se tváří tak, že jde od skepse k jejímu zmírnění – dříve hovořil, že jen otázka elektrárny v Dukovanech by byla důvodem pro vystoupení z EU, dnes tvrdí, že pro EU nemáme alternativu – voliči by tak mohli ocenit zdánlivou pragmatičnost postoje. S migrací je to podobné. Neodmítá islám, ale politický islám – hraje na stejnou notu, ale vyvolává to dojem inteligentního, nezaslepeného, nexenofobního postoje.

Kromě osobnostních charakteristik se na výsledku podepíše ještě jeden klíčový faktor, a to jsou média. Za Topolánkem podle všech indicií stojí Křetínského impérium, které má k dispozici mediální kanonádu v čele s Bleskem, a v Topolánkově osobě jde nejspíš o pokus vytvořit mocenskou protiváhu holdingu Andreje Babiše. Bude velice zajímavé sledovat, jak se jednotlivá média zachovají – na jedné straně zatím stojí Blesk, Reflex ze stáje CNC, podobně situaci interpretují Forum23 a Echo24, naopak MAFRA, TV Barrandov či Prima jasně kopou za stávajícího prezidenta. Nepůjde určitě jen o souboj kandidátů, ale i o souboj mediální. Horáček se žádnou podobnou podporou pochlubit nemůže, Drahoš může mít nakloněnou část zbylých médií, ale vyrovnané síly to jistě nebudou. O to větší výzvu to pro ostatní bude představovat.

Jak jednotliví kandidáti působí v debatách, moc dobře popsal Martin Jaroš na svém Facebooku a koreluje to s řadou pocitů, které se vůči vystupování Mirka Topolánka vedle ostatních kandidátů zatím v reakcích komentářů a diváků objevily. Zajímavý byl i postřeh, že při absenci Miloše Zemana debata působila kultivovaně, slušně a vyspěle, což je vlastně obecně celkem nadějné.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že vše výše uvedené nijak nesouvisí s hodnocením toho, co Mirek Topolánek zosobňuje, a proč je jeho kandidatura a minulé působení značně problematické. Zatím šlo jen o pozorování jeho šancí, nikoliv hodnocení jeho dosavadní kariéry.

To by samozřejmě bylo více než kontroverzní a není divu, že pro řadu voličů i komentátorů je Topolánek synonymem klientelistického prostředí a korupce. I to však může paradoxně hrát v jeho postřeh. Stejně jako bohatému Babišovi voliči promíjejí jeho průšvihy výměnou za vymetení chlévů od ostatních, můžou nad těmi Topolánkovými mávnout rukou výměnou za zkušeného, výrazného a nebojácného prezidenta do neklidné doby.

Protože by obrázek bývalého premiéra nebyl úplný, doporučíme ke čtení další analýzy a komentáře, které ho pomohou doplnit:

Noviny.cz: Helena Třeštíková vzpomíná na jednání premiéra Topolánka

Mirek Topolánek oznámil svou kandidaturu na českého prezidenta. Do úterý, kdy je poslední den na to, aby se do volby přihlásil, chce sehnat podpisy senátorů a lze očekávat, že se mu to podaří. Se jménem bývalého premiéra České republiky je spojena řada kontroverzí – ta nejčastěji připomínaná je zosobněna v postavě Marka Dalíka, o němž sám Topolánek kdysi prohlásil: „Marku, s tebou stojím a padám.“ (zachyceno v odposleších). Marek Dalík má v pondělí, tedy už zítra, nastoupit na pět let do vězení za podvod, k němuž došlo při nákupu obrněnců Pandur pro českou armádu v době, kdy premiérem vlády byl právě Topolánek. Není také bez zajímavosti, že bývalý premiér byl přát k narozeninám i pravé ruce prezidenta Zemana Martinovi Nejedlému (to je ten, za nějž českému státu ruský Lukoil zaplatil pokutu 28 milionu a ten, který má mobil s podobiznou ruského prezidenta Putina).

Josef Mlejnek jr. (Babylon Revue): Mirek Topolánek, nebo Miroš Zempolánek?

Bližší ohledání akce „Topol na Hrad“ však vede k vážným obavám, k podezření, že Topolánek je v podstatě ze stejného těsta, z jakého jsou Zeman nebo Babiš, byť se od nich navenek v mnohém liší a byť ekonomické zájmy jeho chlebodárce Daniela Křetínského ho samozřejmě mohou manévrovat do role oponenta Andreje Babiše a jeho ekonomických i politických záměrů.

Pavel Páral (Euro): Problém pro Babiše. Topolánek je zřejmě jediný, kdo může Zemana porazit

Mirek Topolánek je také zřejmě jediným kandidátem, který by s Andrejem Babišem ani náhodou nehrál připravenou hru na dlouhé měsíce opakovaného jednání o většinové vládě doprovázeného vládnutím bez důvěry a obsazovaním všech možných postů ve státní správě i podnicích pod státní kontrolou obchodními delegáty Agrofertu. Zuřivá reakce znejistělého Andreje na sebe nenechala čekat více než pár hodin. Nejzkorumpovanějším politikem české historie už není Kalousek, ale Topolánek.

Josef Bouška (Reportér magazín): Topolánek na Hrad aneb Vždy může být ještě hůř
Zrcadlo jménem Topolánek nám umožňuje se zpožděním docenit, jak velké štěstí nás potkalo v podobě dvou solidních osobností – Jiřím Drahošovi a Michalu Horáčkovi. Místo žabomyších hádek o to, který z nich je méně výrazný, můžeme pro změnu přemýšlet, jak moc bychom chtěli za kancléře třeba Aleše Řebíčka a zda by si Bílého lva zasloužil Silvio Berlusconi.

Alexandr Mitrofanov (Novinky.cz): Očima Saši Mitrofanova: Prostředník s prostředníčkem

Topolánek byl také mezi hosty narozeninového večírku Zemanova mocného poradce Martina Nejedlého v prostorách Pražského hradu. Nejedlý, to je zase Lukoil a Rusko. Podobný politický styl a „správné“ známosti – Topolánek je jedním ze dvou českých veřejných činitelů (a zájemců o Hrad), kteří hlásili, že si rozumějí s Vladimirem Putinem – to je balíček vlastností, který může přimět některé voliče Miloše Zemana k tomu, aby v další volbě hledali někoho mladšího a dali hlas Topolánkovi.

Rozhovor Pavel Štrunc, (Info.cz): Topolánek se s minulostí vyrovnal, Zemana určitě porazí, míní jeho marketingový expert Horák

Vedl kampaň Pirátů, teď nastoupil do volebního týmu prezidentského kandidáta Mirka Topolánka. Marketingový expert Jakub Horák je o úspěchu bývalého premiéra stoprocentně přesvědčen, považuje ho za jediného vážného soupeře tandemu Zeman-Babiš. Například Jiřího Drahoše by si druhý z tohoto tandemu dle slov Horáka namazal na chleba. Horák má za to, že s minulostí se Topolánek vyrovnal, žádnou strategii na obranu jeho dřívějšího vztahu s pravomocně odsouzeným Markem Dalíkem nepřipravuje.

Jaroslav Spurný (Respekt): Dalík na Hrad

Mirek Topolánek, Dalíkův šéf a kamarád, shání v den někdejšího nástupu parťáka do vězení podpisy od poslanců či senátorů, aby mohl kandidovat na post prezidenta. Upřímně, Dalík by si tu kandidaturu zasloužil morálně víc, třeba jen proto, jak poctivě dodržuje nástup do vězení. U Mirka Topolánka se podobná odpovědnost hledá hůř.

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn