Tragikomická fraška kolem reportáží Českého rozhlasu

By , in Média on . Tagged width:

Situace kolem reportáží Českého rozhlasu se z původně dramatického střetu o nezávislost a důvěryhodnost veřejnoprávní instituce začíná měnit ve smutnou a nedůstnojnou tragikomickou frašku připomínající scénku s popleteným králem z Pyšné princezny, který tak dlouho odvolával, co odvolal, až nakonec odvolal sám sebe a předal žezlo králi Miroslavovi.

Série reportáží Janka Kroupy a Jana Cibulky na téma pobírání dotací společností Agrofert za hospodaření na pozemcích, které jí nepatří, vzbudila zatím nejvážnější otazníky nad budoucím vývojem uvnitř veřejnoprávní instituce. Nejdříve to vypadalo, že společnost Agrofert si skrz některé členy rady Českého rozhlasu a následně skrz generálního ředitele zjedná dostatečnou kritiku reportáží a potenciálně umlčí další kritické hlasy ve zpravodajství. S odstupem čase se však zdá, že ve střetu nejvíce oslabil sám generální ředitel, který naprosto zbytečně a neprofesionálně zpochybnil rozhlas v očích veřejnosti.

O začátku sporu jsme psali na začátku prosince v textu Podivných zpráv kolem Českého rozhlasu přibývá. Už tehdy bylo zřejmé, že původní výtky generálního ředitele o načasování kauzy znějí velice nepřesvědčivě, stejně jako argument, že reportáž se zabývala pouze Agrofertem, i když podobný postup pro získání dotací volí i jiné firmy.

Generální ředitel ČRo nechal vypracovat tři analýzy, které měly nezávisle posoudit zpracování reportáží. V žádné se nepodařilo dojít k závěru, že by informace z reportáží byly nepravdivé, pokud něco vadilo, pak především to, že se reportáže zaměřily primárně na Agrofert a nikoliv na celý trh s dotacemi na nevlastněných pozemcích. Ředitel Zavoral po vyhotovení analýz závěry dvou nechal zcela stranou a opřel se pouze o výstup IKSŽ FSV UK, který byl k reportážím na některých místech kritický.

Všechny tři studie jsou k přečtení na stránkách HlídacíPes.org. Abyste je nemuseli číst, shrnul je zřejmě nejlépe Josef Bouška na svém facebookovém profilu, přičemž to nejdůležitější zní takto:

Zároveň je nutné říct to, na co pan ředitel ČRo zapomíná: jde o důležité téma ve veřejném zájmu, ČRo je objevil a komplexně zpracoval, ukazuje na problém spojený s nejmocnějším mužem ve státě, všechna fakta uvedená ve výstupech ČRo jsou pravdivá. Z celkového pohledu si Kroupa a vedení redakce, které jeho práci řídilo, zaslouží velké ocenění za prvotřídní investigativu a vzorné plnění služby veřejnosti, a menší výtku za upozadění kontextu v několika výstupech. Dělat z toho vzorový příklad špatné novinářské práce je výrok člověka, který novinářské práci nerozumí, a nebo je zcela neobjektivní. To, že z objednaných analýz pečlivě vybral jen to, co se mu nejvíce hodilo, svědčí pro druhou variantu.

Přičemž analýzu FSV UK kritizuje jako nekvalitní i mediální odborník Václav Štětka.

Vypovídací hodnota studie je vzhledem k výrazně poddimenzované kvantitativní části a deficitní metodologii části kvalitativní velmi omezená. Ačkoli některá dílčí zjištění týkající se formálních postupů v jednotlivých reportážích mohou být z hlediska diskuse nad standardy novinářské investigativní práce inspirativní (především otázka práce se zdroji, kdy tyto zdroje mohou mít jinou, nepřiznanou agendu), závěry studie nejsou dostatečně přesvědčivé a jejich využití pro posouzení objektivity a nestrannosti vysílání ČRo ve vztahu k danému tématu jako celku je vysoce problematické.

Přesto ji ředitel Zavoral použil jako hlavní podklad pro svou kritiku reportáží svých podřízených a pohrozil všem zpravodajcům školením.

Ze tří zpracovaných analýz jsem mohl pro dané téma využít pouze jednu, analýzu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která byla nejkomplexnější a nejlépe zpracovaná. Ta bohužel potvrdila mé pochybnosti a ukázala, že v reportážích k danému tématu byla řada diskutabilních jevů a nedostatků. Stejně tak mě v mém postoji utvrdily názory dalších mediálních odborníků a právníků, kteří pro mě dané téma analyzovali.

Se stanoviskem generálního ředitele se na svém jednání ztotožnila i Rada Českého rozhlasu s tímto závěrem:

Rada Českého rozhlasu v návaznosti na prezentaci tématu „Hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků“ v příspěvcích vysílaných na stanicích ČRo ve dnech 28. a 29. 11. 2017, dále v návaznosti na stížnosti posluchačů k tomuto tématu, následná zjištění prezentovaná např. v nezávislé odborné analýze FSV UK a ve stanovisku RRTV z 23. 1. 2018, vyzývá vedení ČRo, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti dle platných zákonných norem a Kodexu ČRo. V tomto případě tomu tak zcela nebylo.

Následně se s nadšením přidala i společnost Agrofert.

Reportáže Janka Kroupy ohledně pozemků, na kterých hospodaří koncern Agrofert, byly nevyvážené a neobjektivní. Uvádí to analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kterou si nechal zpracovat Český rozhlas. (…)

Za problematické části kromě výběru řečníků v Kroupových reportážích označil Zavoral i použitou propagandistickou předpojatost, například že se hospodaření Agrofertu hodnotilo, jako by šlo o trestný čin. „Přešlapy“ byly podle ředitele i v Kroupově výstupu v pořadu 20 minut Radiožurnálu, kde o případu hovořil. „Práce nebyla kvalitní – podotýkám, že právě způsob zpracování ve mně vzbuzoval pochybnosti, nikdy jsem nezpochybňoval téma,“ uvedl Zavoral.

Pro zajímavost je dobré doplnit, že podobně složený tým FSV UK se podílel i na mimořádně kritizované analýze vyváženosti vysílání České televize během krajských voleb, o níž jsme psali v textu Analýza vyváženosti vysílání České televize je plná diletantských chyb. Pod oběma je podepsán mimo jiné Jan Křeček, který si za závěry rozhlasové analýzy stojí (stejně jako si stojí za závěry analýzy televizním, byť ji argumentačně nebyl schopen v rozhovoru s DVTV obhájit).

Proti postupu generálního ředitele se ovšem zvedla prudká vlna nevole uvnitř samotného rozhlasu. Po nápadu se školením podepsalo přes 200 zaměstnanců, podporu jim pod hasthagem #jsemverejnopravni vyjádřila řada dalších sympatizantů, odborníků a novinářů.

V reakci na to se proběhla mezi ředitelem a internisty schůzka, na které Zavoral vzal 90 % svých dosavadních prohlášení zpět.

„Beru svá slova z Českých Budějovic zpět. Z 90 procent odmítám obvinění ze strany Agrofertu, z 10 procent jsem přiznal své pochybnosti. Já nemohu být úplně nekritický, vzal jsem nejostřejší obvinění zpět, ale nemůžu vzít zpět vše,“ řekl Zavoral podle informací redakce na setkání se zaměstnanci, které na pondělí svolal. Zároveň dodal, že ho mrzí, že se kauza řeší na veřejnosti.

Oficiálně se pak na veřejnosti objevilo Společné prohlášení generálního ředitele a ředitele Zpravodajství k aktuální situaci v Českém rozhlase, kde v části podepsané ředitelem Zavoralem zní toto:

Na zasedání Rady ČRo loni v listopadu jsem odpovídal dvěma radním na přímé dotazy k vyváženosti a objektivitě reportáží týkajících se problematiky hospodaření na cizích pozemcích. Nezpochybnil jsem téma, které i nadále považuji za velmi závažné, ale vyjádřil jsem pochybnosti o formě zpracování. Zároveň jsem pronesl slova o podezření z „načasování“ celé kauzy a použil jsem slova jako „účelový“ a „antibabišovské tažení“. Neměl jsem tehdy k dispozici všechny relevantní informace, které později mé podezření o účelovosti vyvrátily, čemuž jsem osobně rád. Proto jsem i ve své odpovědi na stížnost společnosti Agrofert adresovanou Radě Českého rozhlasu většinu jejích výtek jednoznačně odmítl, a hájil tak práci redaktorů Zpravodajství ČRo. Za výroky o účelovosti jsem se zároveň omluvil v rozhovoru pro DVTV zveřejněném 2. 2. 2018, což bych rád udělal i dnes; beru tak tyto výroky zpět.

Pokud tedy největší znevěrohodnění práce rozhlasových investigativců za hodně dlouhou dobu vzniklo kvůli 10 procentům téhle nesmyslné kauzy, je to skutečně smutný příběh mimořádné nekompetentnosti. Zavoral nejprve své vlastní redaktory sám obviní z načasování kauzy, z účelovosti a špatného uchopení, dá zapravdu kritikům včetně radních a společnosti Agrofert, nabourá vztah a důvěru mezi managmentem a zpravodajstvím, donutí vlastní redaktory přemýšlet o odchodu a přiznávat špatné ovzduší v rozhlase, nechá si vytvořit analýzy, ze kterých zahodí vše pozitivní a z kontextu vytrhne veškerou kritiku, kterou jako klacek použije proti redakci, dokonce vyhrožuje, že reportáž bude používat jako modelový příklad, jak by objektivní zpravodajství nemělo vypadat a jak se vyvarovat chyb, aby po sérii protestů téměř vše odvolal a ještě prohlašoval: „Doufám, že se Agrofert bude soudit a já budu bránit vaši práci. Pokud prohrajeme, pokutu zaplatí Český rozhlas, a nikoli zaměstnanci nebo vedení redakce.“

Jak chce bránit po tak velké kritice práci své redakce, když to byl on sám, kdo jí před tím nejvíc naložil? Jak chce věrohodně bránit Janka Kroupu, když si na něj dokázal dokonce stěžovat i Alex Mynářové v pořadu Vlivní z produkce TV Barrandov, kterou mediální obec používá právě jako modelový příklad, jak nemá vypadat objektivní zpravodajství a jak se vyvarovat chyb při účelovosti, manipulaci a načasování obsahu? Jak po takové mediální práci poškozující práci vlastních redaktorů může vyjadřovat lítost, „že se kauza řeší na veřejnosti“? Může ho někdo brát v tomto ohledu ještě vážně?

Aby trapnosti kolem celé věci nebylo dost, proti účelovému zneužití závěrů své analýzy se dokonce postavila i sama FSV UK, konkrétně její Akademický senát.

Právě jsme přijali usnesení: AS FSV se distancuje od účelového využití analýzy zpracované autory působícími na Fakultě sociálních věd UK k mediálnímu pokrytí kauzy hospodaření koncernem Agrofert na pozemcích s nejasným vlastníkem ředitelem Českého rozhlasu na zasedání Rady Českého rozhlasu 31. 1. 2018.

A proti tomuto ohrazení se teď ohradil i generální ředitel Zavoral, přičemž to podstatné se skrývá v nic neříkajícím termínu „konzultace a názory mediálních odborníků a právních expertů“, což v situaci, kdy má naprostá většina mediálního prostředí jasno o tom, že k vyhrocení kauzy nikdy dojít nemělo, působí více než nepřesvědčivě.

Musím odmítnout slova AS FSV UK o „účelovém využití“ analýzy vypracované Institutem komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK k mediálnímu pokrytí kauzy hospodaření koncernem Agrofert na pozemcích s nejasným vlastníkem. Na Radě ČRo 31. 1. 2018 jsem prezentoval své vlastní stanovisko, které se opíralo nejen o zjištění prezentovaná v analýze FSV UK, ale i o další konzultace a názory mediálních odborníků a právních expertů.

Trapná komedie navíc nebere konce a bude se příští týden probírat jak ve volebním výboru Poslanecké sněmovny, tak na půdě mediální komise v Senátu. Není třeba zdůrazňovat, že každé takové jednání jen zvyšuje pravděpodobnost narušení kreditu a důvěryhodnosti Českého rozhlasu jako takového, a že by k žádnému z nich nedošlo, pokud by generální ředitel stál za prací svých redaktorů od samého začátku stejně odhodlaně, jako to vyhlašuje dnes (nebo alespoň aby s tvrdou kritikou vyčkal na chvíli, kdy bude mít více informací, kterému prý v danou chvíli chyběly, jak dnes říká). V situaci, kdy se nemalá část politické scény snaží veřejnoprávní instituce oslabit, je to skutečně medvědí služba a výrazné manažerské selhání. Po opakované podpoře dezinformátorských aktivit skrze účast v porotě tzv. Krameriovy ceny už nelze hovořit, že by šlo o náhodu.

 

Čtěte dále:

Podivných zpráv kolem Českého rozhlasu přibývá

Budoucnost veřejnoprávních médií byla jedním z nejčastěji zmiňovaných témat v povolebních komentářích. Posílil význam nesystémových stran, které setrvale na tato média útočí, a proto přibývaly otazníky nad tím, zda se objeví pokusy tyto instituce ovládnout. V poslední době se bohužel zvyšuje počet zpráv, které nahrávají podezřením a obavám, že neutralita médií veřejné služby bude ohrožena.

Ředitel Českého rozhlasu ve službách konspirátorů a dezinformátorů

Již podruhé se konalo vyhlašování tzv. Krameriovy ceny, kterou vyhlašuje tzv. Asociace nezávislých médií. Již napoprvé vzbudila tato marginální aktivita mediální pozornost nečekaným spojením tradičních tváří konspiračních webů a proputinovských médií s podporou osoby ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, který se stal členem tzv. poroty této tzv. ceny.

Veřejnoprávní média pod prvním povolebním útokem

Tomio Okamura (SPD) hned první pracovní den po volbách vyrazil do ostrého útoku proti veřejnoprávním médiím. V pozoruhodném rozhovoru ve veřejnoprávním rozhlase včera oznámil své plány na zestátnění veřejnoprávních médií. Český rozhlas a Českou televizi v něm obvinil z netransparentního financování s tím, že bude požadovat zrušení koncesionářských poplatků (přičemž se přiznal, že ani nezná jeho výši) a zestátnění obou institucí. Poskytl tak záminku pro intenzivní spekulace, jaké plány s oběma insitutcemi má nová politická garnitura, která je k nim dlouhodobě kritická (vzpomeňme slova Andreje Babiše na adresu Reportérů ČT o „zkorumpované pakáži“ či cílené ignorování účasti na pořadech ve prospěch komerčních subjektů).

Marek Wollner, Echo24.cz: Marťani už jdou

Vím, že mluvit o Parlamentních listech není salonfähig, ale udělám jednu výjimku. Pod titulkem „Totální selhání vedení ČT. Moravec, 168 hodin, Reportéři…Zločinecká organizace? Někdejší hlídač České televize promluvil“ publikovaly obsáhlý rozhovor s Radkem Mezulánikem, vedoucím Katedry mediálních studií UJAK.

Rozhovory DVTV: s Jankem Kroupou, s René Zavoralem.

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn