V Česku černou nechceme?

By , in Společnost on .

Projekt Harvardské univerzity Project Implicit vyhodnocuje, jaké předsudečné vazby a asociace se lidem vážou s různými aspekty života či společnosti. Prostřednictvím webů testuje a sbírá tisíce dat tohoto druhu. Autoři ze Sheffieldské univerzity z těchto dat shromáždili podklady o vnímání barvy kůže a rasy a udělali z toho komparativní mapu pro celou Evropu (pro USA vypadá takto). Šlo o to, do jaké míry mají běloši spojené pozitivní nebo negativní asociace s černou barvou kůže. Z naměřených dat nejvyšší skóre negativních asociací vyšlo zrovna pro Českou republiku.

Výzkum je samozřejmě specifický, pro některé kontroverzní, takže ho je nutné vnímat s odstupem.

Aktualizace 11. 5. 2017:

Odborné a metodické zpochybnění jeho průkaznosti přinesla v dlouhé studii Johana Chylíková na blogu Respektu, kde dokazuje, proč zmíněnou metodu nelze považovat za příliš důvěryhodnou.

Bohužel však autorka dochází k tomu, že závěry výzkumu bohužel korelují s daty získanými tradičnějšími metodami, konkrétně přes dotazníkovou metodu European Social Survey, kde se Česko. Autorka k tomu dodává opatrný závěr: „Možná Česko není úplně nejrasističtější evropskou zemí ze všech, ale z toho co víme, to vypadá, že jsme zřejmě rasističtější než evropský průměr.“

Nicméně výsledky korelují s dlouhodobou českou skepsí vůči cizorodým prvkům v českém prostředí, evropské srovnání postojů vůči migrantům například mapuje výstup Sociologického ústavu AV ČR Postoje k imigrantům a dopadům migrace v evropských zemích (PDF), jehož autorkami jsou JAna Chaloupková a Petra Šalamounová. Čistě na český pohled bez mezinárodního srovnání, ale do větší hloubky, se soustředily také výzkumy STEM a CVVM v roce 2016.

Podobně už v roce 2015 jsme patřili k zemím, kde vycházel největší podíl těch, kteří cizince nechtějí za pracovního kolegu nebo souseda, jak uvedl The Atlantic (mapa na konci článku).

Zajímavý pohled cizince na otázku xenofobie v České republice přinesl v roce 2012 Expats.cz. Lisette Allen se zamýšlí, zda „Nenávidí Češi cizince?“ a nachází diferencovanější realitu (která ještě ovšem tehdy nebyla poznamenána migrační krizí), například v rozlišení podle země původu.

According to the academic study I kicked off with, Czechs tend to divide foreigners into three categories. There’s the ‘relations’ – Slovaks and Czech émigrés – who are broadly accepted. Then there are “the most foreign foreigners”:  “Arabs, Vietnamese, Chinese, people from the former Yugoslavia, Russians, Ukrainians, Blacks and particularly the Roma” who despite often having resided here for years and possessing Czech citizenship are still regarded with suspicion. The third group? So-called ‘capital’ foreigners who are seen as acceptable: “e.g Americans, French, Germans.”

 

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Recommended articles